Dopoledne

197 7 0
                                    

Probudila jsem se dřív, než začal zvonit budík. Vykopala jsem se z postele a šla do koupelny. Umyla jsem se a dobalila hygienu. Na sebe jsem si vzala modré roztrhané džíny s vysokým pasem a bílý nátělník bez potisku. K snídani jsem si dala chleba s medem a čaj. Pustila jsem si přitom televizi a v tom mi někdo zavolal na mobil. Byla to Kajuše, jak jinak.
Já: Čau, co se děje?
K: Mohla bych k tobě teď přijít?
Já: Jasně proč ne.
Pak slyším jen pípaní. "Položila to." řeknu si. Ano, trpím samomluvou.
Kajuše zazvonila a tak jsem ji šla otevřít. "Musím ti něco říct" vyhrkla na mě a zářila z ní radost. "Fajn, ale nejdřív pojď dovnitř" odpověděla jsem. "Šimon mi napsal" začala, "Chce si sednout s Markem za nás v autobuse. Pak chce aby jsme byli vedle nich na pokoji" chtěla ještě pokračovat, ale já ji zarazila. "To je trochu divný" opáčila jsem. "Vždyť se s námi nechce bavit. Určitě nám chtěj něco udělat." řekla sem. "Ale..." snažila se něco říct, ale sama nevěděla co "Asi máš pravdu.  Sedneme si k Honzovi a Michalovi." řekla a já dodala: "Pokoje stejně určují učitelé".
Uvědomila jsem si že jsem si nezbalila batoh a tak vyrazím do pokoje si ho zabalit. Kajuše jde samozřejmě za mnou. Vezmu si jen vak s nutellou a Kajuše má s chlebem(obrázek nahoře). Hodím do něj sluchátka, powerbanku, eos, kapesníky, nabíječku a svačinu s pitím. Brýle si dám na hlavu a můžeme vyrazit.

Ke škole jsme přišli mezi prvníma. Honza už tam byl,  tak jsme šli za ním. "Ahooj, vzal si ten noťas?" říká Kája. "Tebe bych přece nezklamal" řekne a usměje se na ni. Já tam jen stojím a zírám na ně jak se baví.
"Čau Ami, proč nejdeš k nim?" uslyším za sebou a tak se otočím. Mluvil na mě Michal. "Ahoj, nevypadá, že bych jim scházela." odpovím. Chvilku si povídáme ale nakonec se k nim vydáme oba. "Co vy hrdličky?" řekne Michal. "Myslíš, že sem si nevšiml, že ses taky bavil s Amy sám?" opáčí Honza. Michal jen skloní hlavu.
"Ti kdo už přišli tak ať se nahlásí učitelce Jeřabové." přijde nám zdělit nějaky kluk. Nejspíš ze čtvrťáku. Jdeme se tedy všichni nahlásit a pak nám povolí jít do autobusu. Sedneme si spíš dozadu. Kluci si sedli za nás. Prý aby jsme jim něco neprovedly. Kajutě do mě double loktem a říká: "Hele, Šimon s Markem." Sedli si naštěstí 3 řady před nás. I když Markova přítomnost mi nevadí.
Začal na nás mluvit učitel. "Pojedeme zhruba 2 hodiny. Stavět se nebude. Až se dostavíme na penzion, rozdělíme pokoje a pak budete mít něco přes hodinu čas na to, se ubytovat. Bydlet se bude v malých domečcích a v jednom jsou ubytováni 4 lidi. Jsou uspořádány do kruhu a uprostřed jsou hřiště na sporty a různé aktivity. Jídelna je 200 metrů od pokojů. Zbytek se dozvíte až na místě." řekne.
Už jedeme 20 minut a Honza pořád nějak provokuje Kajuši. Tahá ji za vlasy, bouchá do sedačky, štípe ji do rukou a ona se pořád směje. Já je tolik nevnímám. V uších mám sluchátka a pozoruju krajinu. Zatím teda spíš Prahu. Michal něco hrál na mobilu, teda když jsem se otáčela naposled tak hrál. Honza toho po napomenutí nechá a jde si s Kájou povídat normálně.
Zbytek cesty byl fajn.

Pokoje jsou už rozdělený. Máme číslo 9. Jsme s Kajuši s nějakými holkami z vedlejší třídy. Jmenují se Anička a Olivia. Anička je bruneta a Olivia zrzka. Zaberu si postel u okna. Kajuše je vedle mě a holky jsou na druhý straně pokoje. Uprostřed je stůl a všechno je moderně zařízené. Koupelna je dost velká na naše krámy u umyvadla. Každá máme poličku. Je tu ale okno. Sice víc u stropu, ale když někdo vyskočí, tak sem uvidí. Budu si muset dávat pozor. Přímo naproti je totiž sprcha.
Holky se šli projít s jinýma holkami takže máme klid. "Napsal mi Šimon, zase" řekla Kajuše. "Píše, že mají domek č. 7 a že se máme stavit až budeme mít vybaleno." dodá. "Co tak najednou?" začnu se smát. "Nevím, třeba pochopil, že jsem úžasná. Skočím k nim. Stejně už jsem hotová. Jdeš taky?" řekne a než stačí říct ne řekne: "Hádám že ne" a zabouchne dveře.
Po půl hodině mi zdění,  že mám jít na oběd. Dojdu tedy do jídelny a Kajuše už na mě čeká. Tváří se celkem normálně. Jdeme k okénku, kde se vydává jídlo. Je rajská. Sedneme si ke stolu a Kajuše poví: "Večer ti všechno řeknu"

HATEKde žijí příběhy. Začni objevovat