HATE

Celodeňák

Ráno jsem se probudila brzo a neměla jsem co dělat. Šla jsem se tedy vysprchovat. Na to okýnko jsem zapomněla a když jsem vylezla, byly tam obtisknuté ruce. "To je divný" řeknu si a dál to neřeším.
Na snídani jsme seděla u stolu u okna společně s Kajuší, Aničkou a Olívií. Dnes máme jít na celodeňák do Karových varů. Pojedeme vlakem necelou hoďku a půjdeme do nějakého muzea nebo co. Potom bude dvouhodinový rozchod.
Balíme si věci do baťohů a přitom si povídáme o American Horror Story. Věci už máme zabalený a tak jdeme před hlavní budovu, kde je sraz. Šimona jsem zahlídla dneska jen na chvilku na snídani. Schoval se hned za sloup. U autobusu ale už stojí a Kajuše šourá nohama a kouká do země. "Nechci tam za ním jít." řekne a nechá zklopenou hlavu.

Pohled Šimona
"Sakra co se to s tebou děje, vole?!!" řekne mi marek u autobusu. "Nic" odseknu. "Hele máš teda rád Kajuši nebo ne?" řekl. "Kdyby si věděl co udělala." řeknu mu. "Právě že nevím a víš to asi jenom ty."  odsekne naštvaně. "Fajn no, tak..." začnu, "Vyspala se s Honzou a teď chce, aby žárlil." zašeptam. "Taková ale ona není" řekne po další pauze. "Jak ses to vůbec dozvěděl?" dodá. "Volala mi Alžběta a řekla mi to." vysvětlím. "Ale prosimtě, vždyť ta chce Kajuši dostat od tebe pryč." řekne Marek. Potom ale přijdou holky a tak se začneme bavit o něčem jiným.

Pohled Ami
Už jsme vyrazili a sedíme ve vlaku. Sedadla jsou po čtyřech a nikde už není místo. "Holky tak si už někam sedněte." řekne učitel. "Tady jsou ještě dvě místa" dodá. Sedli jsme si. Naprti nám seděl..........Marek a Šimon. WOOW!!! Zrovna proti nim. Celou cestu jsme všichni mlčeli. Aby taky jo.

Už jsme na místě. V muzeu jsme nedávaly s Kajuší vůbec pozor. Říkali jsme si, kam potom půjdeme. Chceme se kouknout i do nějakých obchodů a pak na náměstí , ale prameny navšívit opravdu netoužíme.
"Takže všichni budou za dvě hodiny na nádraží. Takže ve čtyři." řeknou učitelé a máme rozchod. Šimon s Markem jdou stejným směrem jako my. Snad pak někam zahnou. Okolo chodí spousta divných lidí a s Kajuší s nějakým smějěm, ale nemyslíme to zle. Jde kolem nás hezký kluk a kouká směrem na nás. My ale zalezeme do obchodu. Já si koupila zatím svetr a tričko. Kajuše sukni, mikinu a taky tričko. Jdeme směrem k náměstí a zase jdou za náma kluci. Na Kajuši ale mrká ještě nějaký jiný kluk. Je to ten, který na nás koukal už předtím. Znělo to, jakoby Šimon za námi vrčel. Takové grrrrr ta je moje na ní nesahej. Vybuchla jsem smíchy a Kajuše nevěděla co se mnou je.  Později sem jí to řekla  a ona nevěděla jak reagovat. Pak se ale začala smát ještě víc než já.
Bylo už třičtvtě na čtyři a tak jsme se vydaly směr nádraží.

Už jsme dorazili a čekáme na večeři zatím na pokojích. Někdo zaťukal, tak sem šla otevřít. Byl to Šimon. "Co ty tady děláš?" řeknu. "Mohl bych mluvit s Kajuší o samotě prosím?" řekl a tak jsem odešla.

Pohled Kajuše
"Šimone? Co ty tady děláš?" řekla jsem. "Musím se ti omluvit. Snažil jsem se tě odchytit už ve Varech. Prostě jsem se choval jako hroznej debil a věřil jsem falešný informaci o tobě. Moc mě to mrzí." řekl. "Počkej, jaká falešná informace?" zeptám se. "No, řekla mi, že si se vyspala s Honzou a teď cheš aby žárlil a proto ses bavila se mnou atd." řekl. "Řekla? Kdo ti to doprdele řekl?" vyjekla jsem. "Alžběta" řekl a zklopil hlavu. Já prozatím mlčím. "Nejdřív jsem si nebyl jistej, jestli to je pravda, ale pak jsi byla pořád s ním a když jsi mi dala pusu, tak stál za rohem. Prostě jsem byl kretén." říká dál. "Jak si ji to ale mohl věřit?" řeknu a začíná se mi chtít brečet. "Nevěděl jsem co mám dělat, ale pak Marek řekl ať se zeptám Honzy" řekne a já ho přerušila: "To tě to nenapadlo samotnýho a musel ti to říct Marek? Kdyby ti to neřekl tak se mnou pořád nemluvíš jen kvůli tomu, že si Jetka něco vymyslela?" zařvu na něj a přitom už brečim. "Jsi takovej kretén. Vypadni!" zařvu ještě víc než předtím a on se opravdu zvedne a odejde.
Do pokoje hned vletěla Ami a začala se vyptávat co se stalo. Celá ubrečená ji to odvyprávím a ona má zlostný výraz.

Pohled Ami
To si snad dělá prdel ne? Takhle se chovat ke Kajuši? No to ani náhodou. "Říkala jsem že je to kretén od začátku." řeknu ji a jdu si to s ním vyřídit. Už chci zaklepat na dveře ale v tom někdo zavolá: "Hej ty holko s culíkama!" (měla jsem copánky) a já se otočím. Byl to nějakej tmavovlasej vysokej kluk. Najednou mě políbil. Vrazím mu facku, "Co to doprdele děláš?" zařvu na něj. "Promiň hrajeme flašku" řekne a zakření se. Vrátil se zpět a já mohla pokračovat ve seřváni Šimona.
Oteřela jsem dveře od jejich pokoje a viděla jsem jak seděl na posteli s hlavou v rukouch, které měl opřené o kolena. "Jak si ji to mohl věřit? Kajuše taková neni. Vždyť ji snad miluješ ne? Tak proč ji doprdele nevěříš?" položím mu několik tázek na které nečekám odpověď. "Nevěděl jsem co mám dělat. Nectěl jsem tomu věřit a doufal jsem že to není pravda. Ano miluju ji, ale ona teď se mnou nejspíš nepromluví do konce života." odpoví na každou moji otázku. "Víš že se ji ani nedivím?" řeknu a odejdu pryč.

Večer jsme měli volno a nědělo se nic zajímavého.