Haruman

4.

Budík zazvoní a mně se hned udělá špatně. Včera jsem byl ve škole poprvé a bohatě mi to stačilo. Nejraději bych zůstal celý den v posteli. Teta by mě sice asi zabila, ale momentálně bych svojí smrt i vcelku rád uvítal. Neochotně jsem se zvedl, oblékl a vykonal ranní hygienu.

Ještě jsem zkontroloval mobil, kde jsem měl zprávu od Kookieho

JK: Dobré ráno Hyung. Doufám, že druhý den ve škole bude už dobrý. Zvládni to tam. Mám tě rád. Těším se, až tě zase uvidím :*

Nad tímhle jsem se jen pousmál. Ano, zvládnu to. Určitě.

Přišel jsem do třídy a hned se sednul vedle Sanghyuka. „Dobré ráno kluci." Řekl jsem a snažil jsem se usmát. Sanghyuk mi taky popřál dobré ráno. Jonghyun se na mě hnusně podíval a mě se znovu udělalo špatně. On je nějaký divný. Celý včerejšek a dnešek na mě hází divné pohledy. „Děcka, náš učitel na dějepis náhle onemocněl, takže dnešní hodiny máme věnovat samostudiu." Řekla předsedkyně třídy. Všichni začali tleskat a bavit se spolu.

„Hej, hej Jimine. To na tvojí tašce je one piece?" Zeptal se mě Sanghyuk s jiskřičkami v očích. Na tašce mám malý přívěsek one piece, který mi dal Kookie k narozeninám. „Hm, jo. Mám to anime celkem rád." Na to ke mně hned přiskočil a objal mě. Měl jsem strach, že mě udusí, jak mě mačkal. Celou dobu si stěžoval. Že ty dva to vůbec nezajímá a že si neměl s kým o tom povídat. Celou hodinu jsme si povídali o různých anime. Byla to opravdu zábava. Třeba ty kluci jsou opravdu jiný. I když..co to plácám za nesmysly? Pořád někoho šikanují a můj názor na ně se jen tak nezmění. Školní zvonek zazvonil a Sanghyuk se neochotně vrátil na svoje místo. Všechny věci si hodil do tašky a zase přišel za mnou. „Teď máme tělocvik." Řekl a vzal mě za ruku a začal tahat do školní tělocvičny.

Rychle jsme zalezli do převlékárny. Když jsem si sundával triko, ucítil jsem na sobě nechutný pohled. Polil mě studený pot a rychle jsem si nasadil triko. Sportovní kalhoty jsem měl na sobě skoro ještě dřív, než jsem měl sundané ty školní. Měl jsem z toho všeho divný pocit.

Pustili nás to tělocvičny a kluci si okamžitě sedli na lavičku. Minhyun vzal míč, co ležel na zemi, a jednou ranou střelil Hoseoka do obličeje. Popravdě, kdyby ho nestřelil, tak si ani nevšimnu, že tu je. „Hoseoku. To jsi takový ignorantský idiot, že nechytneš ani míč?" Jonghyun vzal druhý míč, co ležel na zemi a znovu přišpendlil Hoseoka na zem. Minhyun a Jonghyun z toho měli strašnou strandu. Hoseokovi nadávali a smáli se mu. Sanghyuk se na mě nevinně podíval a ze země sebral třetí míč, který mi podal. Snad nechce, abych po něm ten míč taky hodil, že ne? „Já bych se netrefil. Střelil si po něm."

Usmál se na mě. O proboha. Všichni tři na mě koukali, včetně Jonghyuna který se na mě díval opravdu divně. Nedokážu popsat jeho pohled, ale bojím se ho. Proto jsem vzal míč a naschvál jsem ho hodil někam jinam. „Je, netrefil jsem se." Zkousl jsem si ret a snažil navodit nevinný výraz. Opravdu do nikoho nebudu házet míč. Ty dva se smáli, ale on na mě pořád koukal divně. Z jeho pohledu je mi opravdu špatně. To nebudou ranní nevolnosti, ale určitě za to muže on.

Hodina tělocviku skončila opravdu rychle. A dokonce bez toho aniž by byl Hoseok znovu na zemi nebo cokoliv jiného. Po tělocviku mě zavolal Jonghyun, že si se mnou nutně potřebuje promluvit. Vlezli jsme na pánské záchody. Nikdo tu nebyl a já nevím proč, ale srdce mi tlouklo strašně rychle.

Najednou se na mě namáčknul a vší silou mě dotlačil do jedné z kabinek. Zuřivě se přisál na moje rty, které začal líbat. Nevěděl jsem co se děje. Snažil jsem se z jeho sevření dostat, ale nešlo to. Dál mě zuřivě líbal a rukou mi zajel pod triko, kde mě zmáčknul bradavku. Slzy se mi hrnuly do očí a já ho kousnul do jazyka. On mě přestal líbat a znechuceně se na mě podíval. Chytit mě za vlasy a praštil mě přes stěnu kabinky. „Co si o sobě myslíš ty kurvičko? Jak chceš, půjdu na to tvrdě." Olízl si ret. Schodil mě na záchodovou mísu a na jeden tah mi sundal kalhoty. Kalhoty sundal i sobě a mě se naskytl pohled na jeho kamaráda. Jeden prst mi strčil do zadku a začal dělat krouživé pohyby. Nelíbilo se mi to. Vůbec. Chtěl jsem utéct, ale nešlo to. „Za chvíli budeš mít toto ve své prdeli." Řekl a ukázal na svoje péro. Já začal nekontrolovatelně brečet. Chci, aby to byl sen. Bojím se. Pomozte mi někdo. Prst z mého zadku vyndal a podíval se mi do očí. Pohladil mě po tváří a následně mi dal pusu. Uchopil svoje péro do jedné ruky.

„Kuř!" Zavelel a dal mi ho blízko mého obličeje. Odmítl jsem. To se mu nelíbilo a tak mi dal pár facek. Řekl něco, čemu jsem nerozuměl a rychle do mě zasunul. Slzy mi začaly téct z oči ještě rychleji. Hodně to bolelo. Nebylo to vůbec příjemné. Začal ještě zrychlovat a vzdychat. Jeho vzdychy byly ještě nechutnější jak jeho pohledy.

Najednou jsem ucítil uvolnění. Dopadl jsem na zem a Jonghyun ležel na zemi o kousek dál než já. Stála nad ním osoba, která ho kopala do břicha a řvala na něj. Nechápal jsem co se děje. Rychle jsem si navlékl kalhoty a vypadl jsem ze záchodů, ze školy. Rychle jsem utíkal domů, kde jsem se v breku svalil na postel a po chvíli z vyčerpání usnul.

Já vím, trochu divné a nudné Xd Ale ještě jedna kapitola a pak už by to asi mělo být více zábavnější Xd Tedy, doufám v to Xd Děkuji za každé přečtení, vote a komentář. Za jakýkoliv názor jsme ráda. Zlepšujete mi náladu, takže děkuji moc :3