Jihope

1.5K 132 16
                                    


Jiminův pohled

„Hyung, nudím se." řekl jsem a položiljsme hlavu na jeho bříško. Ten mi rukou zajel do vlasů a začal mi je výskat.

„Co si takhle zahrát hru Minnie?" Pootočil jsem hlavou a uviděl jeho perverzní úšklebek.

„Říkal jsem ti, že toto dělat nebudu." Postupem času, co jsem byl víc a víc s Hoseokem, jsem si uvědomil, že je opravdu zvláštní člověk. A jeho úchylky v sexu jsou ještě horší. Nejdřív, mi to přišlo strašně zvrácené, úchylné, ale moc se mi to líbilo. Bylo to příjemné a tak dokonalé, ale poslední dobou, chce zkusit něco, přes co nejede vlak. „Prostě ne, zlato."

Hoseok se ale stále usmíval. „Mám návrh. Zahrajeme si hru a ten kdo prohraje, si bude moc dělat s tím druhým, co chce. Co ty na to?"

„Jakou hru máš na mysli?" I když kvůli Hoseokovi zkouším hodně věcí, on mi nikdy nedovolí zkusit věc, kterou si přeju ze všeho nejvíc. „Víš, co se stane, pokud prohraješ, že?"

„Oba máme velký důvod vyhrát, no ne?" Hoseok se začal smát a dal mu pusu na tvář.

Souhlasil jsem Hobi dal přede mě ruku. Nechápavě jsem se na něho podíval. Prostě si zahrajeme kámen, nůžky papír." Nechápal jsem, proč chce zrovna hrát tuhle debilní hru, ale nebránil jsem se. Nadechl jsem se. Můj papír vs. Hobiho Kámen. Vyhrál jsem a usmál jsem se.

**

Shodil jsem Hoseoka pod sebe a začal ho líbat. Ucítil jsem, jak mi Hoseok dal ruce na zadek a následně ho zmáčkl. Okamžitě jsem ho přestal líbat a narovnal se. „Takhle by to nešlo Hoseokie." Vstal jsem z postele a přišel k jeho skříni, kde jsem našel pouta. Když je Hoseok uviděl, ztuhl.

„Tohle na mě nedávej." Naštvaně se na mě podíval. Ale, ale Hoseokie. Já je nosit můžu a ty ne? Takhle by tě to nešlo. Jsi opravdu zlobivý chlapeček.

S pouty jsem se vrátil k posteli, ignorujíc princezniny kecy. Sedl jsem si na něho a připoutal jsem mu obě ruce k posteli. Postavil jsem se a sundal jsem mu jeho kalhoty i s boxerkama. „Zajímalo by mě, jak chceš sundat to tričko když-." Nestihl domluvit. Přetáhl jsem mu tričko přes hlavu, takže měl teď celý svůj obličej zakrytý. Hoseok začal něco řvát, ale to jsem ignoroval. Sedl jsem si na něho a vrhl jsem se na jeho krk. Vedl jsem vlhkou cestičku až k jeho bradavce, kterou jsem zkousl a začal jí jemně cucat. Po chvíli jsem neslyšel už Hoseokovy nesouhlasné připomínky, ale jen sladké oddechování.

„Sundej to za mě. Nic nevidím a blbě se v tom dýchá." Dostal trhaně ze sebe Hoseok.

„Takže princezno. Když budeš odporovat, bude tě to bolet. Je dobře, že nevidíš. A jestli nemůže dýchat... Měl by sis šetřit kyslík zlato." Hoseok jen něco zamručel. Moje pusinka přestala cucat jeho bradavku. Od narůžovělého místečka jsem vedl cestu až k jeho nedočkavému kamarádovi. Párkrát jsem rukou přejel po jeho chloubě a pak si ho vzal celého do pusy. Hned napoprvé se celý ztratil v mojí pusince. Hoseok začal slabě a tlumeně oddechovat. Zrychlil jsem svoje tempo. Občas jsem ho vzal celého a občas jsem jen olízl jeho špičku. Hoseok se začal víc a víc vrtět.

„Já-." Promluvil Hoseok a já věděl, že přichází čas, kdy bych měl přestat. A to jsem přesně udělal. Rychle jsem se z něho postavil a běžel jsem do kuchyně, pro jednu věc, kterou budu dnes velmi potřebovat.

Vrátil jsem se a tu věc jsem mu položil na břicho. Hoseok mírně leknutím zakřičel. „Co to je? Studí to." Zeptal se a já se začal smát. Zase jsem si na něho vlezl a z formičky jsem vyndal jeden kus. „Co myslíš, že to je?" Zeptal jsem se ho a bez varování jsem mu strčil jeden kousek ledu do jeho zadečku. Hoseok okamžitě vyjekl a prohnul se. Led se v něm pomalu začal rozpouštět. Bylo fascinující to pozorovat.

„Myslíš, že mohu použít tuto věc místo tvého gelu?" Hloupě jsem se zeptat a než mi Hoseok stačil odpovědět, odpověděl jsem si sám. „Já si taky myslím, že ano." Samozřejmě, že to nemám v plánu, ale tak o tom už Hoseok neví. Gel ležel na nočním stolku, takže Hoseok ani nemohl vědět, že si ho beru.

„Prosím ne." Zabručel Hoseok.

„No tak zlato, to zvládneš." Zasmál jsem se. Vzal jsem z formičky ještě jeden kousek ledu, který jsem mu opět zasunul do jeho zadečku. Zbytek ledu jsem položil na noční stolek a vzal jsem si gel.

Dal jsem si trochu gelu na můj penis a pořádně jsem jej všude rozetřel. Popravdě, mám z toho trochu strach. Nikdy jsem s Hoseokem nebyl ten dominatní. S Yoongim samozřejmě ano, ale s ním nikdy. Hoseok mi řekl, že ani tohle nikdy nezkoušel, že on byl vždy ten nahoře, takže je mu ctí, že já budu první, kdo prozkoumá jeho prdelku.

Přiblížil jsem se chloubou k jeho otvoru. „Můžu?" Nečekal jsem na odpověď a pomalu zajížděl dovnitř.

„Počkej! Ne. Bolí to!" Zařval Hoseok.

„Bude to dobré zlato. Za chvilku to bude příjemné." Může být rád, že jdu na něho takhle. Mohl bych si vzít všechny věci, co používá Hoseok. To se pak můžeme bavit o nějaké bolesti.

Trochu jsem se pohnul a zarazil jsem celý svůj penis do něho. Hoseok vykřikl a já se držel, abych hned z něho nevymrdal duši.

Chvilku jsem v něm byl, aby si zvykl a pak začal pohybovat. „Uvolni se." Byl strašně ztuhlý. Po pár přírazech se Hoseokie uvolnil. Trochu jsem zrychlil. Bylo poznat, že se Hoseok bolí a jeho tělo mě odmítá. Ale snažil se uvolnit a přijmout mě do svého těla. Po chvilce začal Hoseok nahlas vzdychat moje jméno, což mě dohánělo k šílenctví. Když z ničeho nic vyjeknul, došlo mi, že jsem narazil na to úžasné místečko. Moje další přírazy směřovaly jen na toto místo.

Jeho tričko jsem vrátil zpět na původní místo a zadíval se mu do očí. Jeho tváře byly úplně rudé a z jeho oči se linuly malé kapky slz. Když takhle vypadal, byl neskutečně nádherný.

Dál jsem se v něm pohyboval a snažil se s ním udržet oční kontakt. Naklonil jsem se nad něho a políbil ho. Odpojil jsem se od jeho rtů a začal jsem přirážet hlouběji.

„Jiminie... Ach... r-rychleji." Řekl a já to mile rád splnil. Zrychloval jsem víc a víc. Byl to neskutečně úžasný pocit být v něm. Sklonil jsem se k němu a kousl ho do ramene. Hoseok se zachvěl, zavřel oči a ještě více vzdychal. Následně zařval moje jméno a udělal se. Díky tomu se stáhl a mě zbývalo jen pár přírazů a udělal jsem se přímo do něho. Vystoupil jsem z něho a ztěžka oddechoval.

„Vidíš, tak těžké to nebylo. Jsi úžasný. Děkuji." Řekl jsem mu a políbil jsem ho. „Takové hry musíme hrát častěji." Dodal jsem a začal mu tvář zasypávat polibky.

„M-možná..." začal mluvit Hoseok, „že tě i na budoucí nechám v-vyhrát."



No, konečně jsem se po dlouhé době dokopala k tomu, abych napsala poslední speciál. xDDDDDDDD 

Doufám, že se vám líbil a ještě jednou děkuji všem, kteří si tuto povídku přečetli ♥♥♥

HarumanKde žijí příběhy. Začni objevovat