Haruman

15.

Hoseokie

Seděl jsem na gauči a sledoval nudný film, co běžel v televizi. Po ránu nedávají opravdu nic zajímavého. Taehyung a Jungkook seděli v kuchyni a jedli snídani. Jelikož jsem byl líný, na to abych ji vařil snídani, museli se spokojit s lupínky a mlékem.

Něčí ruce se obmotaly kolem mého krku. Osoba se přiblížila k mému oušku a zašeptala. „Dobré ráno hyung." Jeho hlas byl rozespalý a přesto tak neskutečně roztomilý a krásný. Otočil jsem hlavou na osobu, která ze mě pustila ruce a usmívala se.

„Taky ti přeju dobré ráno Jimine." Též jsem se na něho usmál. Jimin zčervenal a rychle z kapsy vytáhl mobil.

„Oh, hyung! Našel jsem si brigádu v nedaleké kavárně. Výplatu budu dostávat po týdnu, tak budu moc přispívat. Dneska tam mám být za půl hodiny a budu tam skoro do večera kvůli ještě nějakému zaučení. Takže na mě nečekejte s obědem. Jdu si pro věci a hned jdu." Řekl Jimin a zase se zpět rozběhl do našeho pokoje. Musel jsem se nad jeho chování pousmát.

To, že jsem si sem nastěhoval Jimina, nenesla moje matka zrovna nejlépe. Proto, i když jsem nechtěl, jsem musel Jimina po našem polibku opustit a několik minut se s ní o tom dohadovat. Ale nakonec to schválila a já jí byl tak moc vděčný.

Jimin po pár minutách zase přišel a vlezl do chodby. Okamžitě jsem vstal z gauče a šel za ním na chodbu. Jimin se opíral o stěnu a nazouval si boty. Hned potom mi věnoval jeho pohled. Jeho oči byly dokonalé. Vlastně všechno na něm bylo dokonalé. „Tak já jdu." Řekl Jimin a až držel kliku od dveří, že odejde. Ale já ho za druhou ruku rychle chytl a přitáhl si ho k sobě. Znovu jsem se zadíval do jeho krásných očích a políbil ho.

Jimin začal hned spolupracovat a omotal si kolem mého krku znovu své ruce. Jazykem jsem mu přejel po spodním rtu a on více otevřel pusu. Díky tomu se můj jazyk mohl lehčeji dostat do jeho sladké pusinky. Naše jazyky se o sebe otíraly, a já cítil husinu po celém svém tělo. Moje ruce se omotaly kolem jeho zad a já si ho tak víc k sobě přitáhl.

Odtáhl jsem se od Jimina abych se mohl nadechnout. Všude po obličeji jsem mu začal dávat drobné motýli polibky. Jimin se jen usmíval a byl červenější víc, než kdy předtím. „Budu muset už opravdu jít." Zamumlal Jimin a já ho pustil. Prohrábl jsem mu vlasy a Jimin se vydal pryč. Ještě se na mě naposledy otočil a zamával mi. Opakoval jsme po něm gesto a pak jsem jenom viděl, jak se rozběhl směrem ke kavárně.

Zavřel jsem za ním dveře a vydal se zpět do obýváku, kde už na gauči seděly ty dvě hvězdy, které mě propichovaly pohledem. „Co?" zeptal jsem se nechápavě. Taehyung ode mě odtrhl zrak a začal pozorovat televizi. Kook ale na mě pořad hleděl tím divným pohledem. Nakonec ale taky začal sledovat televizi. Nechtěl jsem nic řešit, proto jsem si k nim sednul i pozoroval televizi s nimi.

„Dneska příjde někdo na návštěvu." Řekl Tae bez toho, aby se na mě podíval. To mi oznamuje? Pořád je to můj dům a měl by se slušně zeptat. „Kdo příjde?" aspoň to by mi mohl říct.

„Namjoon a ještě jedna speciální osoba." Řekl a šibalky se usmál. Až jsem z toho měl strach i já. A Namjoon? Proč ten? Sice oproti otci on má aspoň malý zájem o svého bratra. Nevěděl, že má mladšího bratra. Ale když to zjistil, hezky se o něho staral. Ale stejně kvůli otci se Tae nastěhoval ke mně. Namjoon ho byl párkrát navštívit. A vlastně měli spolu celkem dobrý vztah.

**

Bylo už kolem čtvré hodiny když jsem uslyšel zvonek. Dobře, přichází Namjoon a tajná osoba. Jsem dost zvědavý, kdo to bude.

„Já tam jdu. Jdu tam já!" zařval Tae a rychle se rozutekl ke dveřím. Vstal jsem a do pokoje vešel Namjoon. Přátelský jsem ho objal a pozdravil ho. Za ním vešla o trochu menší osoba. Pohled měla přišpedlaný na podlahu, takže jsem vůbec neviděl do tváře, ale stejně bylo poznal, že celý jeho obličej je mokrý od slz.

„Jungkooku. Pojď dolů. Někdo na tebe čeká!" zařval Tae. Osoba hned na to zvedla svůj pohled. Ten obličej...ten obličej mi byl tak povědomý ale nemohl jsem si k němu nikoho přiřadit.

Za chvilku přišel Kook. Chtěl něco říct, ale při pohledu na neznámou osobu zůstal stát. Jeho obličej se začal naplňovat slzami. Jeho nohy se podlomily a on spadl na zem.

Ten kluk se k němu okamžitě rozběhl a objal ho. Kookie mu objetí okamžitě opětoval. Jungkook začal na plno brečet a ten kluk mu začal slzy stírat. „H-hyung. J-já to v-věděl. Byla to k-kravina aby t-to bylo t-takhle. Já, já. Chyběl jsi m-mi." Přes jeho slzy bylo obtížné slyšet, co povídal dále. Víc se zachumlal druhému do hrudě a dále brečel.

„Kdo to kurva je?" Už jsem potřeboval znát odpověď. Celkem mě iritovalo, že je u mě v baráku cizí osoba. 

„Je to Kookův hyung. A je to i Jiminův přítel."

Co? Jiminův přítel? Jimin mi řekl že chodil jen s Yoongim a ten má být mrtvý, ale..ale proč mám pocit že...začala se mi spojovat na fotografie a jeho obličej. To se děláte srandu, to nemůže být tak...

Dveře se znovu rozlítly a tentokrát sem vletěl Jimin. „Hej, ob-„ Když sem Jimin došel, přestal mluvit a se strachem v očích se podíval na tu osobu.

„Y-yoongi? C-co?"

Jééé. Co víc k tomu říct. xDD