Found A Real Star [COMPLETED]

Prosím Same...

Lehla jsem si na lavičku vedle mě a usnula jsem.

Po nějaké době jsem se vzbudila v pokoji.
Došlo mi… že jsem v pokoji číslo 21!
Dívala jsem se po postelích, ale Sam tam nebyl! Začala jsem mít strach, co se stalo.

Přišel doktor… rozbušilo se mi srdce…

"Paní Krejčíková… mám pro vás špatnou zprávu…,,začal nejistě.

"Váš přítel… to… bohužel nepřežil. Ztratil hodně krve a nebylo možné ho zachránit,, řekl mi soucitně.
Poté odešel.

Byla jsem ticho… najednou jsem měla prázdnou hlavu… nevěděla jsem… co mám dělat. Jsem na zemi sama. Úplně sama…
Stékaly mi další slzy…
Byly to slzy extrémního smutku.
Pár slz se najednou změnilo ve velký brekot.
Seděla jsem v pokoji v pláči asi půl hodiny.
Utřela jsem si slzy, umyla si obličej a vyšla z pokoje.

Šla jsem si něco koupit do bufetu, protože jsem samozřejmě neměla jídlo.
V bufetu jsem si odchytila ještě doktora a zeptala se ho.

"Nela Krejčíková, prosím můžu se zeptat… leží Samuel Miščík ještě stále tady?,,

"Ano ano samozřejmě, leží v pozorovatelně. Můžete jít ještě naposledy za ním,,

Doslova jsem letěla do pozorovatelny a uviděla Sama ještě v kómatu.
Sedla jsem si vedle něho a vzala ho za ruku se slovy:

"Same prosím, dokážeš to, si silný. Prosím probuď se… prosím,,

*Pohled Sama*

Bola tma… nič som neviděl. Němohl som sa hybať. Zato som ale slyšal.
Slyš som jak dakto išiel do vnútri. Chytl ma za ruku a slyšal pláč.
Pochopil som, že to bola Nela.

Chcel som ji dat vedieť, že žiju. Pokusil som otvoriť alespoň jedno oko… Neuspešne.

Pokusil som sebu mirně škubnuť. To sa mi povedlo, e Nela si toho asi něvšimla.
Slyšal som… jak idě preč.
Chcel som ji v tom nějak zabraniť, ale nič som nězmohl.

Pokusil som sa zase pohnuť a…

*Pohled Nely*

Stále jsem tam seděla u něj a vzpomínala na naše krásné a zároveň zábavné chvíle.

Usmyslila jsem si, že je to zbytečné tam sedět a čekat.
Vstala jsem, že odejdu když v tom jsem uviděla jak Sam hýbl víčkem!

Rychle jsem zavolala doktory a ti rychle přiběhli za mnou.
Vyhnali mě a seskupili se okolo něj.

Nakonec vyšli ven se slovy:

"To se vám asi něco zdálo,,

Já jsem se vrátila dovnitř a… zase se hýbl! Zase jsem je zavolala a teď tam zůstala s nima.
Sam se znovu hýbl a doktoři mi uvěřili.

"Neuvěřitelné,, pronesl jeden z nich,,

Ihned Sama převezli do pokoje 21 kde ho už nechali.
Zase ho připojili k přístrojům a odešli s povolením, že tam můžu znova přespat.

Zbytek dne jsem strávila pozorováním Sama s nadějí, že se jednou vzbudí.

*Pohled Rádi*

Donesla se ke mě zpráva, že je Sam mrtvý.
Rychle jsem jel do nemocnice a bez optání jsem si to namířil do pokoje 21.
Nela tam ležela u Sama. Držela ho za ruku.
Všimla si mě a upozornila mě:

"Není mrtvý!,,

"Cože? mě řekli, že je!,, nepobral jsem to.

"Nojo, ale není,, stále mě okřikovala Nela.

Pár minut po tom co jsem přišel skončily návštěvy a já musel domů.
Chtěl jsem Nelu vzít sebou. Ta mi však řekla, že tu může přespat.

*Pohled Nely*

Skončily návštěvní doby a Ráďa musel domů.
Šla jsem do bufetu pro malou večeři a chtěla jít brzo spát.

Ještě předtím jsem však zkontrolovala Sama. Stále spal. Tak jsem šla taky.

Zdálo se mi jen, že se Sam vzbudil a my zas spokojeně žili.

Ahooj
Další díl ff je tu!
Děkuju za víc jak 500 přečtením​ a téměř 100 vote❤️❤️
Dnes napíšu ještě jeden díl.
Taak jo…
Budu ráda za každý hlas👍
sdílení📲
i komentář📩
Ookeey…
Vaše klárka se loučí a AHOOJ❤️❤️