Found A Real Star [COMPLETED]

Promiň

Běžela jsem za ním, ale nestihla jsem ho.

"Same stůj!,, volala jsem na něj.
On ale nic neodpověděl a pak jsem slyšela jen bouchnutí dveří.

Už jsem se chtěla obout když v tom mě zezadu chytil Radek.
Začal se mi bůhvíjak omlouvat, ale já jsem ho ignorovala. Obula jsem se a vyšla jsem hledat Sama.
Po nějaké té chvíle hledání jsem ho uviděla, jak sedí na lavičce v parku.

*Pohled Sama*

Dojedl som svou porci obeda a išiel hore. Spatril som niečo, čo som nikdy vidět nechcel.
Libala se s Attackom.
Zeslzily se mi oči a bežal preč. Nela si ma však všimla a bežela za mnu.
Utiekol som ven. Chcel som sa niekde skryť. Chcel som byt o samotě.
Nakoniec som  išiel do parku a posadil se na lavičku.
Sediel som tam asi pol hodiny a pak som uviděl Nelu, jak sa ku mňa bližila.

*Pohled Nely*

Namířila jsem si to k němu.
Posadila jsem se nenápadně vedle něho a chtěla mu to vysvětlit.

"Same promiň, já za to…,, nedořekla jsem to, protože mě přerušil.

"Nela, nič nevysvetluj. Všetko som viděl,, odvětil smutně. 

"Ale né, ty to nechápeš,,

"Ale chapem všetko, niesom ti dosť dobry,, řekl se slzami v očích a šel pryč.

Já jsem šla hned za ním a dohnala jsem ho.
Stoupla jsem si před něj. Chtěl mě zase obejít, já ho ale chytla za ruce a začala mu to vysvětlovat, JAK to teda bylo.

"Jaj Nela prepač, že som ti neveril. Ja som si myslel, že ma niechceš.
Bolo to ako v tom snu,,
Řekl mi a zase mu vyhrkly slzy.
I já jsem se rozbrečela a padla mu kolem krku.
Tak vzájemně jsme tam stáli v objetí asi 10 minut.
Chytli jsme se za ruce a šli jsme domů.
(Doufám že víte jak to myslím pozn. Autorky)

Došli jsme před dům a vkročili dovnitř.
Sotva jsme vešli dovnitř, tak mě Ráďa hned obejmul a začal se mi ještě jednou omlouvat. Protentokrát jsem mu to odpustila a šla se Samem do pokoje.
Ráďa se na mě dost nepříjemně podíval a šel do kuchyně.. Což jsem nepochopila.
Došli jsme do pokoje a padli jsme si vzájemně kolem krku.

"Nela, fakt prepač,, stále škemral.

"Vždyť víš, že ti dokážu odpustit,,

"Ja viem, ale stejně,,

Zase jsme se obejmuli. Sam mě objal silně, tak já taky. Skončilo to tak, že jsme oba zasténali jak 2 hladovějící psi.
Začali jsme se tomu smát.
Poté jsme klesli na postel a nějakým záhadným způsobem jsme usnuli.

Ahooj
Další díl ff je tu!
Guys, i have a plan.
Co kdyby jsem se jako speciál za 400 přečtení a 70 vote pokusila napsat víc kapitol za dnešek?
Možná tak 2-3
Co na to říkáte?
Taak jo…
Budu ráda za každý hlas👍
sdílení📲
i komentář📩
Okeey…
vaše klárka se loučí a AHOOJ❤️❤️