Found A Real Star [COMPLETED]

Byla to chyba

*Pohled Sama*

Tak ma boli hlava... Čo sa vôbec stalo?
Moje oči sa otvorí a ja vidím, kdě som.
Je tu zima, prazdná miestnosť... Kuknu sa čo mam na sebe oblečene.

"Nie! Nie... To nieje pravda! Ako? Ako sa to mohlo stať?!,, vezeňské oblečenie na mňa visi ako na suchych vetvičkach.

"Kdě je Nela?,, rvem okolo seba... Viem, budú si o mňa myslieť aký som ja debil, ale som zvyknutý.
Sabinovska veznica... Sem tu zas

*Pohled Nely*

Je ráno... Vstávám s pocitem, že se tohle nikdy nestalo. Někdo jde do mojeho pokoje. 

"Mami!,, běžím k ní... Silně ji obejmu.

"Stalo se něco Nell?,, zeptá se mamka

"Nic nic,, falešné úsměvy mi jdou

"Dole máš snídani,, odejde

*Pohled Neliny mamky*

"Tolik ho milovala... Nemůžu jí to říct, pak ale zklamu jako matka... Chci pro ni jen to nejlepší, ale to nejlepší byl... ON! Díky němu byla šťastná... A já ji bránila ve štěstí! Já jsem tak hrozná matka. Proč? Proč jsem ho jen obviňovala, že mi ukradl dceru... Udělala jsem velkou chybu. Musí na něj zapomenout. Stěhování!,,

*Pohled Nely*

Máma trpí samomluvou nebo co? Scházím dolů ze schodů a slyším mamku, jak mluví něco o... SAMOVI? Mířím si to do kuchyně, kde spořádám svoji porci snídaně a dobelhám se zpět do pokoje. Sednu si k oknu a naskytne se mi pohled do domu sousedů. Klára? To je Klára!

Ale... To je jedno, nevšímej si jí Nell. Byl to jen sen. Nic z toho se nikdy nestalo.
Beru bundu a jdu se projít.
Sotva sejdu dolů, tak mě přepadne mamka ze slovy.

"Nelo, budeme se zase stěhovat,,

Odvrátím zrak ke dveřím a jdu k nim. Obuju se a vyjdu.
Cestou se aspoň otočím

"A kam zase?,, pro jistotu

"Do Znojma,,

Jdu pryč... Tohle není možný. Můj život je najednou bez něho tak prázdný a... Bez smyslu.

Vzpomínám na jeho krásný úsměv, jeho milost, jeho dokonalý blond vlasy... Zdálo se to býti tolik skutečné.
On mě bral takovou, jaká jsem doopravdy... Jen on mi mohl pomáhat.
Pohled mi sklouzne na můj krk. Ten náhrdelník! Já... Já ho mám! Nebyl to sen! Ne... Nemůžeme se teďka odstěhovat!
Mamka mi lhala... Musí být ve vězení.

Moje nohy se otočí a já dobrovolně běžím do věznice.
Jaká to náhoda, zrovna maj návštěvní doby.
Doběhnu.

"Dobrý den, prosím je zde Samuel Miščík? Jsem přítelkyně,,

"Áno, je tu,,

"Em... Je nějaká možnost, že by mohl jít ven dříve?,,

"Maximalně tak zaplatit kauci,,

"V jaké výši?

"Peť sto eur,,

"Děkuju,,

Jdu me spojovačům. Tohle se jen tam sehmat nedá.

"Samuel Miščík, mate navštěvu,,

Sam je tam dřív jak já. Vidím ho... Je tak dokonalý. Proč tu musí být on?

Doběhnu ke sluchátku, Sam se šťastně usměje... Slzy na krajíčku.

"Same!,, brečím do sluchátka

"Nell,, slzy kloužou po jeho dokonalé tváři

"Tolik si mi chýbala,, smutek...

"Ty mě taky,, rozbrečím se ještě víc

"Všetko bude v poriadku, prisahám,,

"Tohle nezvládnem,,

"Čo?,,

"Kauce pět set eur a mamka se chce ostěhovat,, (ou shit, podemnou už je skoro louže, holka kroť se)

"My to zvládněme, spomeň si na ta slova na stromu,,

"Něboj, my vždycky naijděme cestu... ako sa dostať do bezpeči. Vždycky zostaněme spolu,, přehrálo se mi v hlavě

"Zvladněm to,, dal svou ruku na sklo, jenž nás oddělovalo

Přiložila jsem svou ruku. Zase se nám oboum spustily slzy.
Skončily návštěvní doby. Přišli hlídači a 'Doslova' Sama odsuď vyhodili. Následoval jen smutný pohled na Sama, jak s ním bude teďka zacházeno.

'Dokulhala' jsem domů a co nevidím? Všechno je zbalené a připravené ke stěhování!

"Odjíždíme Nell,, pobídla mě mamka

"No nekeceeeej!,, řečeno v hlavě

Nemohla jsem na ni vychrlit, že mi lhala a nechtěla říct pravdu, stále nevím, kde je Sammy. Smutně jsem nasedla do auta a zapojila sluchadla.

Vyjeli jsme...

HOOLA
Další díl ff je tu!
Už to pomalu i mě nedávalo smysl, musela jsem to trošku vysvětli v maličkostech, aby to aspoň trošku dávalo smysl.
Omlouvám se za překlepy, ale je půl jedné ráno a... Mě už trošku nemyslí, ale... Co bych pro vás neudělala❤
Vydávám to samozřejmě ráno!
Taak jo...
Budu ráda za každý hlas👍
Sdílení📲
I komentář📩
Okeey...
Vaše Klárka se loučí a... See you in next episode guys👊