Found A Real Star [COMPLETED]

Bezpečí nebo ne?

Malá vsuvka: jeli do Ostravy, kde já bydlím, takže asi většina věcí bude pravda, ale já nemám prošlou celou Ostravu tak někde si budu vymýšlet.
No nic… užijte si díl

Cesta netrvala moc dlouho.
Po asi 50 minutách jsme tam byli (Český Těšín je do Ostravy asi 29 Km ne? Pozn. Autorky)
Zastavili jsme se na nějakým obchodním centrem. Já se rozloučila s Erikem a Sam mě doslova vytáhl z auta, protože jsem byla vyčerpaná.

Vzal mě do náruče a šel najít nějaký mottel.
Mezitím jsem mu usnula v náručí.
Vzbudila jsem se v posteli. Vedle mě ležel Sam a spokojeně spal.
Šla jsem si omrknout náš pokoj.
Vypadal… no ani ne dobře ani ne špatně.

Sedla jsem si do kuchyně a připravila snídani.
Sam se mezitím probudil a šel za mnou do pokoje.

Stále jsem myslela na to, co se stalo včera. Nad těmito myšlenkami mi utekla slza.
Sam si toho všimnul, nechal snídani snídaní a přistoupil ke mě.
Políbil mě a silně objal.
Polibek jsem mu oplatila a na oplátku ho taky silně stiskla.
Jak já ho mám tak ráda… nemusí nic říkat a stejně mě i tak uklidní.
Usmála jsem se.

Vzal mě za ruku a vedl do ložnice.
Položil mě opatrně na postel a lehl si vedle mě.
Pohladil mi bříško, které bylo o něco málo větší.
Šťastně se na něj podíval.

"Nězaiděme niekam?,, zeptal se.

"Kam?,, typická odpověď.

"Noo… niečo vymyslime,, pousmál se.

Chvíli jsme tam jen tak leželi a Sam mě hladil po mých hnědých vlasech.
Nakonec jsme šli dojíst snídani a začali se oblékat, že vyrazíme.

Vyšli jsme ven a já se otočila, abych se podívala v ČEM to vlastně bydlíme.
Spatřila jsem docela odpornou šedivou budovu barvou a na každém balkónku byl trus holubů.
(Vážně existuje věřte mi. Pozn. Autorky)

Pod ním bylo nějaké rychlé občerstvení, za ním byl kostel a před ním kino.

"Dobrá kombinace,, pomyslela jsem si.

"Tak, kam půjdem? Ani jeden to tu nezná, že?,, zeptala jsem se a zároveň pousmála.

"Tak pojděme niekam random a niekam doiděme,, zasmál se.

Šli jsme k tomu kinu a vedle kina byla menší ulička, tak jsme se tam šli podívat. Došli jsme nakonec uličky a tam byla škola a… Hřiště!
Myslím, že oba dva nás napadla ta samá věc.

Běželi jsme tam a zabrali si houpačky.
Ostatní lidi se na nás zase dívali jak na retardy, ale na to jsme už byli zvyklí.

Bezstarostně jsme se houpali, když v tom se Sam zatvářil docela zděšeně.

*Pohled Sama*

Uvidzel som v dalce partu kluku o ktorych mi vravil attack: 

"Moone, kdyby si jel někdy do Ostravy tak si dávej pozor na skupinku kluků, kteří… mě chtěli pro nic za nic zbít, ale já byl první. Za to nenávidí mě i celé StudiomoonTV.

Kdyby někoho z nás potkali, tak naposledy vydechneme,,

Skupina sa furt približovala až som z toho začal mať strach.
Pozril som sa na Nelu s pohledom a.k.a už je čas isť.

Pochopila a šli sme preč.
Začala sa vyptavať, prečo som ta chcel preč.
Nechcel som ju zatěžovat tym, že tu mame ďalši nepratěle.

Musel som zalhať.

*Pohled Nely*

Podíval se na mě pohledem a.k.a už je čas jít.
Pochopila jsem a už mě tahal pryč.
Až se zastavil, tak jsem se ho zeptala:

"Co se stalo? Proč jsme šli pryč?,,

"Noo… chcel som isť objavovať Ostravu,, řekl docela s obavou.

Já jsem, ale věděla, že lže.

"Dobře a teď pravdu,,

Sam jenom zrudl v pohledu.
Otočila jsem se tím směrem, kterým se koukal Sam.
Stála tam partičku kluků, kteří se k nám nebezpečně přibližovali.

Sam mě popadl za ruku a běželi jsme pryč.
Běželi jsme okolo tramvajové zastávky, tak nás napadlo:
Proč byjsme se nemohli svést a utéct jim dál.

Skočili dovnitř a tramvaj se rozjela.
Já jen pozorovala kluky, kteří se na nás zabijácky podívali.
Otočila jsem se a Sam seděl s rukama zabořenýma ve vlasech a s brekem se díval do země.

HOOLA
další díl ff je tu!
Omlouvám se za kratší díl, ale za 1.moje klávesnice prostestuje a za 2.jsem nemocná.
Lidi děláte si srandu? 700 přečtení a víc jak 150 hlasů? Miluju VÁS, JSTE NEJ❤️❤️
Taak jo…
Budu ráda za každý hlas👍 sdílení📲
i komentář📩
Okeey…
vaše klárka se loučí a AHOOJ❤️❤️