Antidepresiva w/ Kovy✔

IX. kapitola - Šílený?

,,Sobota!" Probudil mě výkřik Martina, který rozrazil dveře od pokoje. Měl na hlavě trenky a dělal ze sebe blbce, celý on. Najednou z křikem se rozběhl a skočil na postel. No samozřejmě, že přistál na mě, sykl jsem bolestí, zvedl se a opřel o předloktí za zády. Martin ze mě slezl, pak to začalo. Bolest hlavy jako nikdy. Mlžilo se mi před očima, tekly mi slzy, nedokázal jsem je zastavit. Martin ke mně přišel a objal mě. ,,Víš, Martine, dusíš mě," řekl jsem s lehkým uchechtnutím, ,,navíc teď potřebuju na sto procent jedině Paralen, nic jiného mi nepomůže". Posadil jsem se do tureckého sedu a začal si mnout spánky. Opravdu to bolelo. Věděl jsem, že je to z těch antidepresiv, ale nemohl jsem je přestat brát, aspoň teď ne. Pomáhají mi zapomenout na to, jak moc mě bolí neopětovaná láska.
*********
Po palačinkách, které Martin ukuchtil, jsme šli sepisovat scénář k videu. Stihl jsem si vzít i Paralen, takže to bylo v suchu. Téma bylo jasné, 'holky'. No spíš jasné pro Martin, já bych byl pro něco kontroverznějšího.
**********
Video musíme točit na dvakrát, kvůli Martinovi. Dělá furt blbosti, respektive já též.

Upřímně, kdo z vás by si myslel, že jsme normální, tak by se šeredně mýlil. Hrozně rádi blbneme, pak nemyslím na realitu a skutečně si užívám. To je asi důvod, proč jsem na videích strašně pozitivní. Jen sezení a mluvení do kamery a mnohdy i jiné šílenosti mě naprosto naplňuje pozitivní energií. Miluju to. Důvod proč jsme s Martinem tak dobří přátelé? Oba se podporujeme i v nejhorším jsme tu jeden pro druhého, akorát on neví o těch antidepresiv. O tom jsem se mu asi zapomněl zmínit. No zapomněl, nezapomněl, jen nechci, aby se kvůli mě trápil další člověk. Nechci mu dělat starosti nebo o něho přijít, je to fajn člověk.

Bžumbau. Dobře, tak tahle kapitola byla spíš o tom, jací jsou Martin a Karel přátelé, ale příští kapitola by měla být lepší :D můžete dát vote nebo komentář, budu ráda :) laf jů <3
-Unnie^·^