Život s upíry 3-Život Sakuri [DOKONČENO]

2.Seznamování

Do třídy přišel postarší muž asi kolem 27 let s hnědými vlasy a stejnýma očima, celá třída si stoupla na pozdrav ,,Ohayō sensei." řekli jsme sborově ,,Ohayō. Sednout prosím." posadili jsme se ,,Jsem váš třídní učitel Mickelou. Teď se všichni představíme a druhou hodinu vás provedu po škole. Začneme první lavicí u dveří." seděla tam holka s růžovými vlasy, stoupla si a začala se představovat jména nebudu psát protože mně nic nenapadá ,,Moje jméno je ....... a je mi 16 let." tak se představila první řada, teď se měla představit Dara ,,Ahoj já jsem Dara Kumoka a je mi 15 let." posadila se a pokračovali další naše lavice byla až poslední, když na naší lavici došla řada začal Michael ,,Ahoj moje jméno je Michael Tristiro je mi 16 let." posadil se a teď byla řada na mně, postavím se a pohledem pročešu celou třídu ,,Ahoj já jsem Sakura Mukami a je mi 16." přece jim tu nebudu vykládat všechna svá příjmení, posadím se. Po představení jsme si rozdali učebnice a řekli jsme si jaké budeme potřebovat sešity ,,Dobře. Příští hodinu vás tu teda provedu a pak můžete domů." zazvonilo na přestávku, oddychla jsem si že už je jedna hodina zamnou ,,Ahoj Sakuro." kolem naší lavice se shromáždila celá třída ,,Ty jsi Mukami?" kývnu na souhlas ,,Takže je tvůj táta Kou?" řekla nějaká holka s uchvácením v hlase ,,Ne je to můj strýc. Můj otec je Ruki." kolem mně bylo hrozně moc lidí a všichni mi pokládali otázky na moji rodinu, zatla jsem pěsti ,,Hej! Může ji nechat!" okřikl je Michael, všichni se odebrali na svoje místo až na Daru ,,V pohodě?" zeptala se starostlivě ,,Jo jen je toho na mně moc." podívám se do země ,,Neboj jsme tvý přátelé a můžeš se na nás kdykoliv spolehnout." podívám se na Mychaela který se usmíval od ucha k uchu. Zazvonilo a učitel se vrátil do třídy,, Seřaďte se a do dvojic prosím." začali jsme řadit Michael šel s nějakým klukem s kterým si povídal a já šla s Darou.

Procházeli jsme školu a občas narazili na jinou třídu konkrétně na dvě, jedna třída byla A a druhá třída byla C v které byl i Christian. Když jsme prošli všechno od tělocvičny po učebny, od knihovny po kabinety a ředitelny. Škola byla obrovská a dost se mi zamlouvala. Učitel nás doprovodil k našim skříňkám ,,Zítra si vemte jen učebnice co potřebujete. Naschledanou zítra." všichni kolem se rozutekli pryč ze školy. Vyšla jsem a čekala na Christiana až přijde ,,Saku? Ty tady na někoho čekáš?" zeptal se Michael když taky vyšel ven ,,Jo na mého kamaráda Christiana." ,,Mužů počkat s tebou?" kývnu a společně čekáme mlčky až dorazí. Ani ne po pěti minutách vyšel ze školy, začala jsem na něj mávat, rozběhl se a zastavil se kousek ode mě ,,Kdo to je?" zeptal se a zamračil se na Michaela, který taky propaloval Christiana pohledem ,,Jsem její kamarád ze třídy Michael Tristiro. Rád tě poznávám." podával Christianovi ruku, ten na ni koukal s odporem ,,Jsem její nejlepší kamarád Christian Sakamaki." ale ruku nepřijal ,,No tak já půjdu nebo mně ten tvůj kamarád asi zabije. Na tady máš moje telefonní číslo. Někdy zavolej." usmál se a dal mi pusu na tvář ,,Zatím." stála jsem tam trošku zrudlá, když jsem se zas podívala na Christiana byl rudý vzteky ,,Si v pohodě?" přestal upírat svůj pohled kudy Michael odešel a začal pozorovat místo kde mi dal pusu ,,Jo jdeme." takhle naštvaného jsem ho ještě neviděla. Nasedli jsme do limuzíny a jeli domů.

,,Jaký byl první den na střední?" zeptal se táta ,,Dobrý, našla jsem si kamarády." usměju se ,,A co ty?" Christian se na mě furt koukal naštvaně, co ho tak naštvalo? udělala jsem něco špatně? Zesmutnila jsem a sklesle koukala do země ,,Dobrý." řekl a odešel do svého pokoje ,,Stalo se něco?" ,,Ne." obejdu tátu a zamířím za Christianem.

Zaťukám a čekám na vyzvání ,,Christiane? Mužů dovnitř?" uslyšela jsem cvaknutí zámku po tom se otevřeli dveře ,,Potřebuješ něco?" řekl pořad naštvaným hlasem, slzy jsme měla na krajíčku ,,Mužů dál?" ustoupil a já vešla dovnitř, znovu zavřel dveře, když se na mně otočil uklonila jsem se na omluvu ,,Omlouvám se! Omlouvám se! Omlouvám se! Nevím proč si naštvaný, ale nechci aby si byl naštvaný! Omlouvám se!" začala jsem vzlykat, Christian mně chytnul okolo pasu a přitáhl k sobě ,,Nemáš se za co omlouvat, já se choval jak dítě. Ale naštval jsem se kvůli tomu že ti dal cizí kluk pusu na tvář." cítila jsem jeho odpor a nechuť když to řekl ,,Hej čas večeře!" křičel za dveřma Yuma ,,Je tam i Sakura?" ,,Jo je tady. Tak pojď." utřel mi slzy a dal mi pusu do vlasů.

Řekla bych že se Christian a Michael nebudou mít extra rádi. XD