7. Martin (2/3)

775 59 16
                                    

,,Tomu neverím, "Bax sa len uchechtnul, vytiahol z kapsy mobil a niečo na ňom chvíľu hľadal. Potom ho ku mne otočil displejom. Na obrazovke sa začalo prehrávať video. Gogo sedel zviazaný k stoličke v nejakej priestrannej tmavej miestnosti. Ozval sa jeho hlas.

,,Nie! To neurobím! Nechajte ju ísť! Nič neurobila!" Gogo reval do mobilu. Určite hovoril o mne! Rýchlo som vzala z vešiaka na kabáty deštník a bola som pripravená sa brániť.

,,Hou, v klidu. Nechceme ti ublížit. Teda, pokud s námi odejdeš po dobrým. Jestli nechceš, aby Gogo umřel, půjdeš s námi. Jestli ne, tak..." Bax si prešiel prstom po krku, ,,... fik!" Nie! To nemôže byť pravda! Nesmie Goga zabiť. Nezostalo mi nič iné. Pomaly som povoľovala ruku, až mi deštník sám z ruky vypadol. Stála som na chodbe ako oparená. Bez jediného pohnutia. Myslela som na to, čo by som bez Goga robila. Medzitým ma Herdyn obišiel a ruky mi zviazal hrubým pevným provazom. Keď bol hotový a povrazy sa mi začali šialene zarezávať do ruky, zišli sme schodisko až dole na ulici, kde mali zaparkovanými dodávku. Nechali ma sedieť v zadnej časti. Ešte vonku niečo robili, pretože som občas počula hlasy. Asi po tridsiatich minútach čakania sme vyrazili ma nevedno kam. Išli sme celú noc a zastavili až skoro ráno v nejakej garáži. Pripadala mi povedomá. To je miestnosť, kde bol Gogo!

,,Kde je?!" vykríkla som na ne. Dúfam, že ma aspoň doviezli za ním.

,,Když projdeš těmi dveřmi, tak ho najdeš," povedal Bax a ukázal na neďalekej dvere. Zase nastúpil do dodávky a počkal až odídem, pretože chcel vyjsť s autom tak, aby som nevidela vrátami kde sme. Opatrne som vzala za kľučku a vošla do tmavej chodby.

,,Gogo?" zašepkala som. V miestnosti oproti mne sa ozvali približujúce kroky.

,,Lucy!" našťastie to bol Gogo. Pribehol ku mne a objal ma. Za ním vyšiel z izby aj Smusa. Lenže ja vedela, že toto šťastné stretnutie čoskoro pominie."

Lucka se zdála velmi smutná. Gogo si toho všimnul, objal ji kolem ramen a políbil do vlasů. Po Lucce se slova ujal Jirka.

,,Mě unesli v Zetku. Bylo krásné odpoledne, Zetko bylo narvané lidmi, a Xboxy jely bez přestání. Každé dítě obíhalo své oblíbené youtubery a žádalo je o fotku a podpis. Dnes přišli všichni známí youtubeři. MenT, House, Pedro, Herdyn a mnoho dalších. Všichni se hned podepsali na zeď, dokud měli chvíli klidu. Jediné, co mě trochu zamrzelo bylo, že nepřišel Gogo. Pár lidí jsem se na něj ptal, ale říkali, že už ho několik týdnů neviděli.

,,Jirko? Můžu prosím fotku?" zeptal se mě jeden chlapeček.

,,Jasně, ale rychle," řekl jsem, vyfotil se s ním a rychle pádil na záchod. Když jsem si šel umýt ruce, z vedlejší kabinky vyšel Bax.

,,Ahoj Baxi, zítra plánuji streamovat GTA V, máš čas?" zeptal jsem se ho. Byl jsem rád, že ho vidím, protože se ho můžu zeptat rovnou tady a nemusím mu volat.

,,Jo, rád přijdu. Taky jsem tě chtěl někam pozvat. Líbit se ti to ale nebude." usmál se.

,,Co?" nechápal jsem to. Co mi tím chtěl říct? Dveře od záchodů se otevřeli a dovnitř vešel Herdyn. Přišel až ke mně a jednu mi vrazil. Spadl jsem na zem a nedokázal jsem vstát.

Youtube RevengeKde žijí příběhy. Začni objevovat