26

199 42 4
                                    

„Uklidni se prosím," pronesl něžně a vzal mě za ramena. „Sestra tě do toho navlíkla, já bych si to nedovolil. Můžu ti to teď všechno vysvětlit?"

Upírala jsem na něj pohled a sotva zřetelně jsem přikývla, přičemž jsem cítila drobný třes v jeho dlaních. Nervozita? probliklo mi hlavou.

„Byla jsi úplně na mol! Nechápu, proč jsi to udělala! Proč si ničíš zdraví a celý život? Pros-" Dřív než mohl dál rozčileně mluvit, zastavila jsem ho.

„Mám pro to jeden důvod, který tě vůbec nemusí zajímat, nejsi můj bratr ani nic podobného," pronesla jsem dotčeně sama překvapená tím, jak o tom dokážu klidně mluvit zrovna před samým důvodem, před ním.

stolen kissesKde žijí příběhy. Začni objevovat