Další den jsem čekala na lavičce. Věděla jsem, že máte o hodinu víc, a tak jsem s obědem nespěchala a loudala se. Sedla jsem si na dřevo prohřáté slunkem a otevřela Pýchu a předsudek.
Asi po půl hodině jsem se dočkala. V dálce jsem zahlédla tvou postavu a ještě někoho. Penelopu. Vůbec jsem to nečekala. K tomu všemu jsem slyšela hlasitý smích.
Penelopa házela svojí hřívou. Živě jsem si dokázala představit, jak s tebou flirtuje. Stejně jako to dělala se všemi kluky.
Chtěla jsem se co nejrychleji schovat, ale nestihla jsem to. Penelopa na mě zamávala a zavolala. Tvůj smích rázem ustal.
A tak jsem se zhluboka nadechla, zamávala vám nazpátek a obrátila se k odchodu. Přičemž mi po zádech přejel mráz.
Odchytnu tě někdy jindy. Tomu rozhovoru se nevyhneš!
—30. 3. 2016
ČTEŠ
stolen kisses
Short StoryKam se všemi nechtěnými myšlenkami? Glen Rea Jayssová všechnu tíhu svých skrývaných pocitů přenáší na nažloutlé papíry, vonící po tabáku a po starých vzpomínkách. Chcete číst její slova, která nikdy nikdo neměl vidět? Ukážu vám je. Ukážu vám její ch...
