Teprve v pondělí jsem tě odchytla. Ale skoro nic jsem z tebe nevymáčkla. Naše debata probíhala nějak takhle:
Já: Eh, ahoj.
Ty: Uhm, ahoj...? Něco potřebuješ?
Já: Noo, mám podezření, že jsi minule chtěl ještě něco říct, ne?
Ty: Jo... Chtěl. Emm, myslim, že si jste s Nel podobný.
Já: Žádnou Nel neznám.
Ty: Tak sorry, s Penelopou.
Já: ...
Ty: ...
Já: Fuuh, takže proč jsi mě -ehm- políbil?
Ty: Vždyť jsem ti to říkal.
Já: Lhal jsi!
Ty: Ne, vážně jsem si myslel, že jsi Nel...-lopa.
Já: Přestaň mě vodit za nos.
Ty: Ale! ...proč mi nevěříš?
Já: Nejsem blbá. Máme úplně jiný vlasy, Pen nikdy neměla brigádu jako prodavačka a-a nechápu, proč bys chtěl líbat Penelopu. Natož pak mě!
Ty: ...
Já: ?
Ty: Už musím, ahoj.
A nechal jsi mě tam stát s rudými tvářemi ze vzteku (a ponížení). Pak ses jen otočil a dodal: „Tohle už řešit nebudeme. Je to uzavřený!“
—4. 4. 2016
ČTEŠ
stolen kisses
Historia CortaKam se všemi nechtěnými myšlenkami? Glen Rea Jayssová všechnu tíhu svých skrývaných pocitů přenáší na nažloutlé papíry, vonící po tabáku a po starých vzpomínkách. Chcete číst její slova, která nikdy nikdo neměl vidět? Ukážu vám je. Ukážu vám její ch...
