29

215 39 8
                                    

„Měla by sis zas lehnout," poradil mi starostlivým tónem a vedl mě zpátky k posteli. „Motá se ti hlava?“

„Ne, to je v pohodě,“ odpověděla jsem nepřesvědčivě, když jsem si sedala na peřinu. „Děkuju, že to všechno pro mě děláš.“

„Rádo se stalo.“ Usmál se a sedl si vedle mě a přitom mě pořád podpíral. „Řekneš mi teď, proč ses opila?“

Provrtávala jsem ho nesouhlasným pohledem. Sklonil se ke mně tak, že byl jeho obličej sotva pár centimetrů vedle mého. Určitě si myslel, že tím to ze mě vypáčí. Místo toho, abych mu odpověděla, jsem ho krátce políbila.

stolen kissesKde žijí příběhy. Začni objevovat