/15/

215 41 2
                                    

Máma se jen usmála nad vaší pusou. Táta zvedl obočí. A mně ujela tři malá slůvka. „Jděte do prdele."

Táta by se asi rozkřičel, kdybys tam nebyl ty. Ale byl jsi tam, a tak se pouze se zvýšeným hlasem zeptal, proč jsem tak podrážděná. Zalhala jsem, že mi je špatně. Díky tomu jsem byla pak propuštěna. Haleluja!

Víš, proč jsem to všechno udělala? Proč jsem byla nevrlá? Protože takhle skrývám bolest.

—16. 4. 2016

stolen kissesKde žijí příběhy. Začni objevovat