Comatose [CZ yaoi RPG FF]

DĚTI

*druhý den ve škole*

Ayato: *sedne si*

Rin: *spí už na lavici*

Touka: *pohrává si s nehty*

Kaneki: *s neurčitým výrazem sebou buchne na židli* Ahoj *pozdraví Touku* 

*zazvoní*

Mephisto: *vejde do třídy*

Kim: *přiletí jak divá, dokonce ho málem srazí k zemi*

Mephisto: *nijak to neřeší* Takže jak už jsem včera říkal, pro ty co si odešli bezdůvodně dřív to měli ostatní říct 

Kim: Nebylo to bezdůvodně *zavrčí* A nikdo nám nic neřekl teda aspoň mně

Mephisto: To ale není můj problém *usmívá se* Takže jak už jsem včera říkal měli jste si vytvořit skupiny po dvou, teď mi nahlaste kdo s kým bude kvůli misi *zdůvodní*

Rin: Jsem s Shiemi

Shiemi: *jenom s úsměvem přikyvuje*  

Touka: Já s Kanekim

Kaneki: *bere to jako samozřejmé*  

Ayato: Já sám se sebou

Kim: Já nejedu *odsekne*

Mephisto: Holka jasně, že jedeš a to tady s Ayatem *podle se ušklíbne*

Ayato: Já mám naplánovanou horečku, díky

Mephisto: I kdyby to pro vás bylo smrtelně nebezpečné, což mimochodem bude, pojedete všichni, obzvlášť vy dva *ukáže na Kim s Ayatem* Jste oba dva stejně neschopní takže jste pro sebe jako stvoření *s úšklebkem to tímto utne* Jede se už pozítří tak si sbalte vše potřebné

Ayato: Řekl jsem, že s ní nikam nejedu

Mephisto: A já jsem řekl, že jedeš a tím to končí *spráskne ruce*

Ayato: Nikdo mě nemůže do ničeho nutit *odsekne*

Mephisto: Se vsaď, že můžu. Zkrátka jedeš a basta *tím to utne a s úsměvem odejde*

Ayato: Nikam nejedu, jedině zpátky do Tokia, tahle magořina mě už nebaví

Kaneki: To jsi tak neschopný, že jednou nedokážeš někoho poslechnout? *vyprskne k Ayatovi* Nebo se snad bojíš jet? *řekne kousavě*

Ayato: Já a bát se? 

Kaneki: Naše baletka se bojí *uchechtne se* 

Kim: *vyprskne smíchy*

Ayato: Nasazuju svůj život každej den a najednou se bojím? Díky Sherlocku

Kaneki: Nemáte zač Doktore Watsone *zasměje se jeho vážnému výrazu*

Ayato: Ugh, sklapni ty jednooký bastarde *řekne naštvaně*

Kaneki: *protočí očima lépe řečeno okem a ignoruje ho* 

Kim: *otočí se k Ayatovi* Jen, aby bylo jasno baletko já s tebou spolupracovat nebudu *řekne sebejistě*

Ayato: Myslíš je já s tebou jo? *zavrčí*

Kim: Nevím do hlavy ti fakt nevidím *řekne skrz zaťaté zuby*

Ayato: Díky bohu já tobě taky ne

Kim: Ještě, že tak *zasyčí*

Ayato: Bych pohled na tvoji debilitu neunesl... o počkat, já to vlastně zatím zvládám

Kim: Řekla bych, že už jsi na to zvyklý sám od sebe *zavrčí*

Ayato: Asi tě zklamu, ale ne, nejsem

Kim: *dá si s ironií ruku před pusu* Jé promiň, ty už jsi takovej debil, že si na to nelze zvyknout *uchechtne se*

Touka: Můžete už přestat? Chováte se jako malé děti...

Rin: Oni jsou malý děti

Ayato: Ty se moc nevytahuj pekelná zplodino, jsi jen o rok starší a hádám, že ani kravatu si zavázat neumíš

Rin: Umím! Naučil jsem se to... *zarazí se* Před rokem...

Kim: *protočí nad tím očima* Řekla bych, že se nemáte co vytahovat nikdo z vás, to já jsem tu nejstarší takže všichni držte huby *utne to*

Touka: Asi tě zklamu, Kanekimu je 19 a mně 18, takže laskavě pomlč děcko

Kim: Vy dva mě nezajímáte, jste pro mě neviditelní takže ano jsem nejstarší

Ayato: A taky nejblbější 

Rin: *uchechtne se*

Kim: Hele neslyšeli jste někdo tady šustění větru? *dělá, že je Ayato "duch"*

Rin: Zajdi si na ušní *je nabručený, protože se před chvíli navážela s věkem i do něj*

Kim: Tady je asi hodně velký vítr *uchechtne se a začne si pískat, aby je už nemusela poslouchat*

Rin: Nedivim se, že nemá kamarády

Kim: *nic na to neříká, je jí to úplně u prdele*

Ayato: Já celkem jo, vždyť fifleny jsou vždycky obklopený pozorností

Rin: Taky pravda *baví se, jako kdyby tam Kim nebyla*

Kim: *nepřestává je ignorovat, ale pod narážkou na ni se uculí, bere to jako poklonu*

Ayato: Chci zpátky do Tokia

Touka: Nikdo tě tu nedrží

Ayato: To máš pravdu

Touka: Nechápu, proč sem vůbec chodíš, když tě to tu nebaví

Ayato: Už jsem si kvůli tomu vzal volno v Aogiri, že se dozvim víc o démonech

Touka: K čemu sakra bude Aogiri znát démony?

Ayato: Nikdy nevíš, co tě napadne a my jsme dost pečliví, jsme prostě připravení na každou situaci a protože já jsem v Aogiri jedinej, kdo je spolehlivej a ve studijním věku, tak to hodili na mě, dvojčatům se nechtělo a potřebují je kvůli nějaký misi 

Touka: *přijde jí to jako chabá výmluva ale nechá to být, ať se Aogiri snaží dosáhnout čehokoli radši to nechce vědět*

Rin: Jak to vypadá v Aogiri?

Ayato: Zapomeň, že ti něco řeknu a už vůbec neočekávej, že ti řeknu něco o složení Aogiri

Rin: Sorry sorry