NEPOVEDENÁ MISE I.

49 5 0
                                    

Ayato: *vyjde ven* No tak super *protáhne se*

Kaneki: Vidíš, ani to nebylo tak zlé *uchechtne se*

Ayato: Až na ty povídačky okej, Rudý Měsíc bububu, už se bojím *řekne ironicky* Ale aspoň se to bude slavit... jen doufám, že tam zase nebude karaoke

Kaneki: To se vsaď, že bude *zákeřně se zasměje* Osobně dohlédnu na to, že tam bude

Ayato: Tak tam nepůjdu, mě už k tomu víckrát nepřinutíš *uraženě nafoukne tváře a začne si to kráčet pryč*

Kaneki: Ayato počkej *povzdechne si a doběhne ho* Musíš se pořád urážet jak malý dítě? *vyjede podrážděně, celkem nechtěně*

Ayato: Pořád se neurážím, jen někdy *zamumlá*

Kaneki: Urážíš se už tak často, že mě to pomalu dohání k šílenství *procedí mezi zuby*

Ayato: Pokud nezešílíš, tak si zvykneš

Kaneki: Na to si nikdy nezvyknu *zavrtí hlavou*

Ayato: V tom případě zešílíš *zamyslí se* Nebo doufej, že z toho vyrostu

Kaneki: V to doufám *podrbe Ayata ve vlasech, jak táta malého kluka*

Ayato: Moje vlasy! *plácne ho přes ruku* A jak by řekla Eto... Jsem inteligentní a silný, ale pubertální fakan

Kaneki: *uchichtne se* Někdy mě až překvapuje, jak moc egoistický vlastně jsi

Ayato: Mám proč, jsem hezkej, chytrej, talentovanej,... *začne vyjmenovávat jednu dobrou vlastnost za druhou*

Kaneki: *to ho rozesměje* Jsi přímo přenádherný *zašvitoří*

Ayato: Jistě *hrdě přikývne*

*Dojdou na pokoj*

Ayato: Zvládnu dnešek sám, je mi přece jen líp

Kaneki: Opravdu to zvládneš? *strachuje se* Klidně tu s tebou zůstanu *zazubí se*

Ayato: No to věřím, že tu klidně zůstaneš, ale zvládnu to i sám a třeba konečně zítra budu moct do školy

Kaneki: Taky bych se tam měl už konečně ukázat *zauvažuje nahlas* Hlavně nevyváděj žádné pitomosti *varuje ho a dá se k odchodu*

Ayato: *jen zakoulí očima a jde si lehnout*

*druhý den*

Ayato: *už je mu mnohem líp, loudavým krokem se přišourá do třídy*

Rin: Heleme se, kdo přišel

Kaneki: *zpoza lavice se už kření na přicházejícího Ayata*

Ayato: Jeee, jak rád vás zase vidíííím *řekne ironicky kedne na židli*

Rin: Zdravej jako rybička, jak vidím *zakoulí očima*

Ayato: Asi jako rybička na udici

Kaneki: Ale pořád žijící rybička, ještě se nesmaží na pánvi *zašklebí se*

Ayato: Ale pořád má probodlou hubu

Kaneki: Ale jak vidím, rybičce to vůbec nevadí a vesele si mele svý *uchechtne se*

Ayato: Přestaň se tu ohánět rybama *zakoulí očima* Tenhle rozhovor nikam nevede

Kaneki: *zasměje se* To většina našich rozhovorů

Ayato: Oprava... všechny naše rozhovory

Rin: Třeba ten o tom, jestli jsou ghúlové v králičích maskách králíci byl velmi důležitý *uchechtne se při vzpomínce*

Kaneki: A já tak nějak potaji doufal, že ty malý ušatý hlodavce ještě nějakou dlouhou dobu nezmíníme

Ayato: Od smrti Kanekiho už je to celkem doba *trochu posmrkne*

Rin: Nevěděl jsem, že ten králík je nemocnej

Ayato: Ale dal jsi mi skvělou příležitost na to štvát tady ghúlího Kanekiho

Kaneki: *vyplázne na něj jazyk* To abych ti pořídil další krysu, abys neotravoval *zašklebí se*

Ayato: To nejsou krysy! *odfrkne si naštvaně* Nesrovnávej králíčky a zajíce s tak podřadnými špinavými hlodavci jako jsou krysy

Makanii: *vejde do třídy a sedne si do lavice*

Kaneki: Tak se hned nebude rozčilovat ne? *uchechtne se*

Ayato: Urážíš tu moje milované králíčky a říkáš jim jakési krysy, to je hnusný *založí si ruce na hrudi* A ahoj Makanii *poznamená*

Makanii: *jen mu zamává,vytáhne knížku, nalistuje stranu a položí na ni hlavu*

Kaneki: *zavrtí nad tím hlavou* Hrozná to úchylka todle to

Amaimon: *objeví se tam* Jo no, nechápu *nasype si do pusy balíček bonbonů*

Ayato: Že to říkáš zrovna ty... *trochu se nad Amaimonem zasměje*

Makanii: *nejak se jí povede usnout*

Shiemi: Jakto, že tu ještě není Mephisto? *zeptá se spíše sama sebe*

Amaimon: Nepřijde, dneska vás mám na starosti bohužel já *řekne s plnou pusou*

Kaneki: To zase dopadne, koho uvidíme tentokrát co? *zasměje se*

Amaimon: Čeká vás mise

Rin: Konečně, to sezení tady mě nudí *zívne*

Kaneki: Už se bojím *nepřestává se smát*

Amaimon: *luskne a přemístí je do nějaké polorozpadlé chatky oblepené fotkami Ayata a Kanekiho*

Rin: *zakryje si oči* Nic jsem neviděl, nic jsem neviděl *vykvíkne*

Ayato: *začne měnit barvy jako chameleon; zbělá jak křída, zrudne jako hasičské auto, zmodrá, zfialoví a zakryje si oči* Řekněte mi, že je to noční můra *nahlas polkne* 

Comatose [CZ yaoi RPG FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat