TREST

94 6 0
                                    

Kaneki: Ale Eto *vypadá to, že ani není příliš překvapený* Taky tě rád vidím *zašklebí se*

Ayato: *taky se probere a on očividně překvapený je* E-eto 

Eto: Vidím, že i Julie se nám probrala *řekne, ale v jejím hlase není ani špetka pobavení*

Kaneki: Eto, přece usmívej se taky někdy trochu *zkřiví rty do úsměvu* Nevidíš, dva zamilovaní, to je přeci důvod k úsměvu, nebo ne?

Eto: Jistě, velice úsměvný důvod *ucedí* Ayato obleč se, počkám na tebe s radostí venku *jako pára nad hrncem zmizí*

Kaneki: Tak šup Ayato, povinnosti volají *uchechtne se*

Ayato: *to mu Kaneki ani říkat nemusel, bleskurychle se obleče a div se za ním nepráší vyběhne ven před kolej*

Kaneki: *ještě by se válel v posteli, ale je příliš zvědavý. Oblékne si alespoň trenky, dojde k oknu ze kterého vyhlédne ven*

Eto: Ayato, neděláš mi radost *div sebou necukne* 

Ayato: Slibuju, je to jen součást plá- 

Eto: *vrazí mu silnou facku* Tohle rozhodně není součást plánu, stačilo se s ním skamarádit a ty to moc dobře víš *zachrčí*

Kaneki: *naštvaně sevře ruce v pěst, musí se držet, aby na Eto nevletěl, ale ví, že by to nemělo cenu*

Ayato: Říkal, že by za mnou šel kamkoli... Mám se ho zeptat, aby šel do Aogiri? 

Eto: Zeptej se ho *pod obvazy jí zahraje úsměv* Je mi jedno, jak ho přivedeš, prostě ho přiveď... Ale Ayato ještě něco *broukne* Poklekni, musíš se naučit poslušnosti, protože jsi udělal kroky na víc, které by mohly ovlivnit tvoji sílu 

Ayato: *v Aogiri, když je tam víc ghúlů aby ho drželi, když ho zasahovali by to chápal, ale tady... I když vůbec neví proč tady, tak si před ní klekne na jedno koleno, je to přece jednooká královna* 

Eto: Tak se mi to líbí *začne ho obcházet jako šelma* Hm... *zamyslí se*

Kaneki: *nechápavě se zamračí, netrpělivě vyčkává co se bude dít*

Eto: Ayato-kun, nechtěj změnit to, jak jsem tě vychovala, protože jednoho dne *přijde k němu a donutí ho se jí dívat do očí* Na to doplatíš *zase vstane a pořád mu nedává povolení vstát* Co teď s tebou... Nějaký trest si zasloužíš

Kaneki: *netrpělivostí si kouše vlastní ret (co to tam ti dva provádějí?)*

Eto: Ah, už vím *dělá strašně překvapenou a jen luskne, zpoza stromů se vynoří Noro s Tatarou* Nemůžu tu být ve své ghúlí podobě, tudíž se o to postarají oni *jen se otočí a její sukně se zavlní, když zmizí* 

Ayato: *tyhle dva tu nečekal už vůbec*

Kaneki: *tak teď už to vůbec nechápe (co tu ti dva chtějí?)*

Tatara: *chytne Ayatovi ruce za zády* 

Eto: *objeví se u Kanekiho* Jen se pořádně dívej, Kaneki-kun

Kaneki: *sevře ruce v pěst až mu zbělají klouby. Ani se nehne, jen jako paralyzovaný pozoruje s jistou averzí celou situaci*

Tatara: *kývne na Nora* 

Noro: *hned na to rozdvojí svoje kagune a začne jím do Ayata sekat, způsobovat mu povrchové rány, které se hned zacelují* 

Ayato: *ani nepípne, nevzpírá se*

Comatose [CZ yaoi RPG FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat