Comatose [CZ yaoi RPG FF]

MEPHISTO

Ayato: Jo *vrtá mu hlavou proč je Mephisto zavedl za Kim a potom zmizel*

Rin: Super *vyjde s nimi z pokoje* Taky mi to všechno přijde divný

Kaneki: *zavrtí hlavou* Nedává to žádný smysl, proč by něco takového dělal?

Ayato: Protože mě nemá rád? Možná?

Rin: Tím to nebude ...

Kaneki: Tohle by neudělal kvůli tomu. Kdyby chtěl zbavil by se tě už dávno * prokřupe si prsty* Celý to je nějaký divný

Ayato: Jen doufám, že tam zase nebude překvápko ve formě zvané Kim neboli PHCLK

Rin: PHCLK?

Ayato: Psycho holka co láme kosti *vysvětlí*

Rin: *uchechtne se*

Kaneki: *zasměje se* Ayato *mlaskne*

*v akademii*

Rin: *zaklepe na dveře ředitelny*

Mephisto: *sedí jako obvykle ve svém křesle a popíjí čaj* Dále *řekne chladně*

Rin: *vejde* Mephisto! *zarazí se nad jeho výrazem*

Mephisto: *ani nevzhlédne* Co potřebujete děcka? *snaží se znít v klidu, ale je rozhozený*

Rin: Jen jsem se od Smaimona dozvěděl že jste zpátky

Ayato: *přimhouří oči*

Mephisto: Ano, jsem zpátky *povzdechne si*

Ayato: Já vlastně přišel kvůli jedné zásadní otázce *ozve se* Proč jste nás tenkrát přivedl přímo ke kim? *mluví dost neklidně a trochu naštvaně*

Mephisto: *propojí si prsty a vzhlédne k Ayatovi- vypadá jako kdyby strašně dlouhou dobu nespal, vůbec nevypadá dobře* Něco jsem testoval *odpoví na rovinu* A ukázalo se, že je to tak jak jsem si myslel

Rin: Testoval? *zeptá se nechápavě* Naše nervy a jak moc vydržíme než nás zabije? *nadzvedne obočí*

Mephisto: *ignoruje to co Rin řekl* Nevím jestli se vám zmínila, ale vzhledem k tomu jak vycházela s ostatními si myslím, že ne, ale setkala se s Jasonem *začne*

Kaneki: Jason *zavrčí naštvaně, ale nic k tomu dál neříká*

Ayato: *zamrazí ho z toho* Co s ním?

Rin: *sice nemá páru kdo to je, ale zatím mlčí*

Mephisto: Byla jednou z jeho obětí *pokračuje* Vyžíval se v její bolesti, jako u mnohých ostatních. Jelikož jsem uzavřel pakt s jejím otcem, věděl jsem o ní a dostal ji odtud pryč. Neptejte se mě jak jsem to udělal, neřeknu vám to. Jak už jsem řekl dostal jsem ji odsud a nechal ji ať se o ni postarají, jenomže po tom všem na tom byla s psychikou hodně špatně, zešílela z toho. Co od nich utekla se z toho přes různé prášky a pár předávkování dostala, jenomže když začala řekněme studovat tady s vámi, všechno se jí znovu začalo vracet. Nakonec se to dostalo až do takové úrovně, že raději utekla. Nějakou tu chvíli přežívala na velkém množstvím prášků, to bylo asi v té době kdy jsem ti o tom Ayato řekl. Všechno na ni dolehlo a ona zcela zešílela, spojila se s něčím s čím si není jen tak radno zahrávat. Proto, když jste se s ní nedávno setkali měla takovou moc a proto dokázala věci, které jen tak nespatříte. A jak jsem si myslel, už nemá všech pět pohromadě. Nevnímá co dělá, dělá jenom to, co jí dělá radost- ubližovat druhým, tak, jako kdysi ubližovali jí. Těch pár dní co jsem byl pryč jsem se pokoušel ji toho nějak zbavit, ale už je to nemožné *zakroutí hlavou* Brzy se vrátí a už nebude tak soucitná jako naposledy *ukončí svoje vyprávění a unaveně si protře spánky*

Rin: Tak takhle to teda je... *zamyslí se* musíme si dávat větší pozor a říct o tom ostatním... A... Znamená to, že když jste zpátky tak zítra se jde normálně do školy? Amaimon to po tom co nás teleportoval jinam než měl vzdal

Mephisto: *přikývne* Nejpíš ano, potřebuji si jenom odpočinout *pousměje se* Jestli nic víc nepotřebujete, tak nechte chudáka pana učitele odpočinout *zasměje se, starý dobrý Mephisto se vrací*

Rin: Ale vlastně je tu ještě něco důležitého co bych měl říct... Potkali jsme Satana

Mephisto: Děcka na vtipkování dneska fakt nemám naládu *protočí očima a pousměje se*

Ayato: Nedělá si srandu...

Mephisto: *při myšlence, že by ho opravdu potkali se zarazí, ale řekne si, že to přece nemůže být pravda, jsou to děti jenom si vymýšlejí. Zasměje se* No tak děcka, ale fakt. Přestaňte si ze mě utahovat a už jděte *vyzve je*

Rin: Ale-

Ayato: Rine, nech to teď být *kývne ke dveřím*

Rin: fajn, zatím Mephisto *odejdou*

Ayato: No... To jsou novinky....

Kaneki: *zhluboka se nadechne a vydechne* Řekla ti Ayato-kun o tom někdy něco?

Rin: Ayato-kun? *podiví se*

Ayato: Dlouhý vyprávění Rine... A říkala mi jen o sirotčinci

Kaneki: Jakým sirotčinci? *nechápe* Podle všeho jsem jí vůbec, ale vůbec neznal *uchechtne se*

Ayato: Jako malá byla v sirotčinci, ale to je asi jediný co mi řekla

Kaneki: Hm *souhlasně přikývne* Ale stejně mi to přijde nějaký divný *zavrtí hlavou* Ta holka je jednoduše naprostej cvok

Rin: Kéž by jen to... Ayato nerozhodilo tě to, co řekl Mephisto?

Ayato: Ne, vlastně to ve mně nevyvolalo ani smutek, soucit nebo lítost. Nic

Rin: Mě by to rozhodilo... Přece jen jsi s ní chvíli byl a podle vašeho chování jste se měli rádi.

Ayato: Už jsem asi takovej

Kaneki: *lehce se zamračí* Tvářili jste se jako dokonalý pár, dokonce to tak i působilo a v tobě to vůbec nic nevyvolá? To sis s ní jenom hrál? *rozrušilo ho to*

Ayato: To zrovna ne... Ono to je tak, že jsem trochu komplikovaná osobnost. Jakmile se jednou cítim zrazeně a ublíženě tak ten člověk pro mě přestane existovat, vlastně všechno se z mojí strany přetrhá. Zvlášť, když jsme spolu byli krátce a ani jsem ji pořádně neznal

Kaneki: *nedá na sobě znát jak moc ho to rozrušilo* Takže, když ti někdo blízký ublíží, třeba i nechtěně, odkopneš ho jako kus hadru a děláš jako, že vůbec neexistuje? I když to toho člověka raní?

Ayato: Už to tak mám od mala, prostě to tak je...

Rin: Ayato podle mě ti to někde v duši je líto, jen si to nechceš přiznat

Kaneki: Souhlasím tady s Rinem *přikývne* Ayato nejsi takhle bezcitný jak nám tu vyprávíš. I kdyby pro tebe znamenala jen to málo, je ti to někde v duši líto

Rin: Přesně tak *přikývne*

Ayato​: Nemyslím si, že-

Rin: Nezajímá nás co si myslíš nebo nemyslíš! Jsi v pohodě a tím, že takhle budeš mluvit budeš si to ještě víc vštěpovat do mysli! *ukazuje na něj a výhružně prstem*

Kaneki: *přikyvuje* Ayato-kun měl bys nás poslouchat, máme pravdu tak si nechej poradit

Rin: Ayato-kun...? A to se jako stalo kdy? *nadzvedne obočí* Od kdy jste vy dva kamarádi?

Kaneki: To je na dlouhé povídání *odbyje ho stejně jako Ayato*

Rin: Jéžda *zakoulí očima* Snad se to jednou dozvim... No nic, zítra se uvidíme ve škole, mějte se *odejde*