Comatose [CZ yaoi RPG FF]

NEMOCNICE

Touka: *vymrští ji to na práh a má úplně spálené kagune, ohořelé oblečení, vlasy i kůži*

Kim: *rozkašle se* 

Kaneki: *všimne si Touky, rychle se k ní rozběhne a padne vedle ní ve vzlykajících křečích na kolena* Touko!! 

Shiemi: *zděšená a zároveň šokovaná tomu přihlíží*

Ayato: *zděšením se roztřese. Sestra kterou se snažil celou dobu chránit jak slíbil otci je-* Ty... 

Rin: *chytí ho zezadu kolem ramen než se Ayato stihne vrhnout na Kim*

Kim: *uvědomující si to provedla, uskočí se zděšením stranou* 

Kaneki: *drží Touku v náručí, jako by se ji snažil uklidnit, ale uklidňuje spíš sám sebe* 

Rin: Ayato radši jdi pro pomoc, můžeš lítat... Bude to užitečnější 

Ayato: *vrhne na Kim nenávistný pohled a 'odletí' k signálové věži přivolat pomoc*

Kim: C-co jsem to udělala.. *špitne*

Kaneki: Touko! *vzlykavě naříká* 

Ayato: *vrátí se* Posílají vrtulník

Kim: *stále sedí ve sněhu na zemi* 

Kaneki: *od pláče má už pěkně opuchlé oči* 

Kim: *stále tiše opakuje jednu a tu samou větu dokola- co jsem to udělala* 

Kaneki: *místo vzlyků z něj vychází pouze tiché sípání*

*vrtulník se objeví v dálce* 

*Vrtulník přistane a záchranáři se vrhnou s lehátkem k Touce* 

?: Všichni nastupte, musíme vás prohlídnout

Kaneki: Touko to bude v pořádku *řekne sípavě, stojící vedle Touky ve vrtulníku* 

Shiemi: *v zádech za Rinem nastoupí*

Kim: *zvedne se jako tělo bez duše a dojde k vrtulníku* 

Ayato: *nastoupí do vrtulníku a má co dělat, aby Kim nechytl pod krkem*

*V nemocnici True Cross*

Touka: *je napojená na přístroje*

Ayato: *je u Touky v pokoji*

Kaneki: *s květinami v ruce a bolestným výrazem ve tváři, vejde do pokoje Touky* Co tu děláš? *zavrčí směrem k Ayatovi*

Ayato: Co bych tu dělal, je to má sestra *zavrčí nazpět*

Kaneki: Jako kdyby ses k ní někdy jako k rodině choval

Ayato:  Celou dobu ji chráním. Nevíš o tom vůbec nic *sykne*

Kaneki: Já toho vím docela hodně, takže vypadni než ti budu muset vrazit pěstí

Ayato: Nehnu se 

Touka: Nechte toho idioti *zašeptá*

Kaneki: Touko! *se slzami v očích si k ní přidřepne a chytí její ruku do těch svých*

Ayato: *nad tímhle se mu upřímně udělá šoufl* 

Touka: Stejně už všechno vím... Díky Ayato *řekne stěží*

Kaneki: Všechno bude v pořádku *šeptá mezi přicházejícími vzlyky*

Touka: *už se na víc nezmůže a zavře si oči* 

Ayato: *polkne*

*Netrvá dlouho a ozve se jen zapípání přístrojů*

UPS, ZABILY JSME POSTAVU, OMLOUVÁME SE VŠEM, KDO JI MĚLI RÁDI 

TUHLE KAPITOLU BYCH OZNAČILA ZA "KONEC ZAČÁTKU"