Comatose [CZ yaoi RPG FF]

POMOC

Ayato: Promiň, musel jsem tě tam nechat a zdrhnout bylo to naléhavý...

Kaneki: Kvůli tobě jsem si zničil kabát *zavrčí* Ale to nemyslím, co to mělo znamenat o čem jste se tady bavili! *už Ayata drží ve značné výšce nad zemí*

Ayato: S kým? *zeptá se s předstíranou nechápavostí*

Kaneki: S Eto *sykne naštvaně* Jméno Eto už ti myslím něco říká

Ayato: Nechápu proč by tě mělo zajímat o čem jsme se bavili...

Kaneki: Protože jinak tě potrestám a věř, že potom budeš rád, že se vůbec pohneš *sevře pevně rty do úzké linky*

Ayato: Já k tomu žádný vysvětlení nemám, stalo se to. Ale nechápu proč tě to tak sere

Kaneki: Tak ty nechápeš *zamračí se* Proč si se do prdele vyspal s nějakou pouliční děvkou?! *ještě více ho přimáčkne ke kmeni stromu*

Ayato: To ti nemůžu říct *řekne drze* Vůbec ty do toho nemáš co strkat nos

Kaneki: Ale mám *chraplavě se rozesměje* Více než si sám uvědomuješ, takže proč? *ucedí s jedovatostí*

Ayato: Proč mi furt musíš lézt do života?!

Kaneki: *strne, teď mu to přece ještě říct nemůže* To tě nemusí zajímat *odsekne*

Ayato: Tak si nemáme co vyčítat!

Kaneki: To teda máme, já nechodím opíchávat děvky *vyčte mu naštvaně*

Ayato: Vždyť ti může být jedno co já dělám 

Kaneki: Může, ale jedno mi to rozhodně není *zamračí se*

Ayato: Nemůžu za to, že mě sleduješ a slyšíš i to co nechceš

Kaneki: Proto se tě ptám- proč? Proč jsi to udělal? *zeptá se ublíženě*

Ayato: Říkám ti, že ti do toho nic není

Kaneki: Dobrá *zachraptí a aniž by se na něj podíval ho z té výšky pustí a otočí se k odchodu* *(proč to jenom udělal?)* *na jednu stranu je naštvaný a má chuť něco rozkopnout, ale na druhou stranu mu to ublížilo a nejraději by se schoulil do klubíčka a schoval se před světem*

Ayato: *vrátí se k sobě do pokoje a má nervy v kýblu* *chce si zapálit, jenže mu Kaneki všechny cigarety sebral* Do hajzlu... *(Musím to vydržet, vždyť jsem kouřil ani ne den, nemůžu na tom už být závislý) snaží se sám sebe uklidnit*

Kaneki: *rozkopne dveře k sobě do pokoje* Kurva *vykřikne a začne mlátit do všeho poblíž sebe. Když jeho pokoj vypadá jako po výbuchu, sedne si na kraj postele a se slzami tekoucí po tvářích si vloží obličej do dlaní*

Ayato: Jsem debil... *pleskne sebou do postele a hlavu zaboří do polštáře* *(možná kdybych mu to řekl všechno by bylo lepší ale sám si to nechci přiznat...)*

Kaneki: *nechá se vtáhnout do těžké deprese* *(jak jsem mohl být tak naivní a myslet si, že by to vyšlo. Zůstanu sám)* *má panickou hrůzu z toho zůstat sám, položí se na postel* *(takhle to přece nemůže skončit) snaží se přesvědčit sám sebe, ale marně*

Ayato: *potřebuje se někomu svěřit. Makanii je jediná, která ho napadá ale po tom, co jí řekl...* *povzdechne si* *(aspoň to zkusím...)* *zvedne mobil a začne volat*

Makanii: *válí se v posteli, najednou uslyší mobil, zvedne se a koukne kdo jí volá* Ayato *řekne si pro sebe otráveně a nechá mobil zvonit a zase si lehne*