Game of Colts

Část 17.: Hráči

Taneční parket se postupem času plnil čím dál víc. Zábava pokročila a hudbu již neobstarával jen jeden mladík u klimpru. Na místě u schodiště stáli čtyři hudebníci. Jeden hrál na housle, další dva pak na kytaru a banjo. Poslední z nich byl zpěvák. Mečivým hlasem zpíval jakousi píseň o poušti a pistolnících. Sansa v tichosti poslouchala a popíjela kaktusovou šťávu pod neustálým dohledem Malíčkových očí. Mužíček s bradkou se úlisně usmíval a také usrkával ze své sklenky.

„A teď, smím vás poprosit o ten malý taneček?" řekl, když dívka dopila poslední kapku šťávy. Zvedl se a nabídl jí rámě. Sansa se do něj neochotně zavěsila. Na tanečním parketě se tančila čtverylka. Sansa se zaradovala, čtverylku měla ze všech tanců nejraději. Jen její partner jí radost kazil, přestože už tančila i s horšími. Ve Wisconsinu byla o taneční partnery nouze, a tak jednou tančila i s tlustým panem Manderlym nebo dokonce prostoduchým chlapcem Hodorem. Tenkrát za to sice byla ráda, protože špatný partner je lepší než žádný, ale dnes ne. Mohla by tančit s krásným Joffreym, namísto starého mužíčka s bradkou a nechvalnou pověstí. I přes pocit zklamání, vykouzlila na své tváři úsměv, vložila svou ruku do jeho a tanec mohl začít.

„Příští tanec bych ale měla věnovat mému snoubenci," řekla nesměle Sansa, aby se hned po písni mohla vymanit z Malíčkova sevření. Majitel Červené krajky byl sice celkem dobrým tanečníkem, pohyboval se s elegancí do rytmu hudby a ani jednou jí nešlápl na nohu, tak jako pětisetlibrový pan Manderly, ale nebyl tím partnerem, kterého si Sansa přála.

„Jen aby Joffrey nebyl příliš unavený," ušklíbl se malý muž a hodil hlavou. Sansa se podívala tím směrem a ztuhla na místě. Malíček byl nucen také zastavit. Ostatní tanečníci se jim museli vyhýbat.

„To není možné," měla na krajíčku Sansa, když kolem nich provířil Joffrey s Margaery Tyrellovou. Svět jako by se jí najednou zhroutil. Margaery byla tak krásná a Joffrey se na ni mile usmíval. Co když už Sansu nemiluje? Jinak by jí nic takového neprovedl. Hůř už jí ublížit nemůže.

„Jste v pořádku?" zeptal se Malíček.

„Samozřejmě," vzpamatovala se dívka, vypnula hruď a jejich tanec začal nanovo. S hlavou hrdě vztyčenou tančila dobře jako nikdy předtím. Chtěla Joffreymu ukázat, že to ona je dnes nejpůvabnější na parketě. Proti ní je Margaery Tyrellová jako postřelená kobyla. Vtom ale hudba ustala.

„Výměna partnerů!" výskl zpěvák s mečivým hlasem a Sansa se hned hnala směrem k Joffreymu. Do cesty jí ale skočil Renlito Baratheonéz a ona mu vletěla přímo do náruče. Hudba začala hrát. Renlito měl na sobě černé sako kolem límce posázené perlami a vestu vyšívanou stříbrnou nití. Černé upnuté kalhoty měl zastrkané do bot s obrovskými stříbrnými ostruhami. Vypadal velmi dobře, ale i přesto mu Sansa pokukovala přes rameno, aby zahlédla svého snoubence.

„Šerif s vámi nepřišel?" zeptal se mladý Mexičan, ale dívčiny oči byly upřené někam za něj. Ať koukala, jak koukala, viděla velmi špatně, což bylo hlavně kvůli Renlitově zdobenému sombreru, které bylo tak obrovské, že ostatní museli hlavami uhýbat, když kolem nich kroužili. Zahlédla Malíčka sevřeného v objetí Tandy Stokeworthové a reverenda Pycelleho, jak ho jedna z nevěstek také tahá na parket, ale Joffreyho nikde. „Předpokládám, že ho ta zraněná noha stále bolí," pokračoval dál starostův bratr a Joffritův strýc.

„Ach ano, velmi," odpověděla teď již Sansa.

„Uvažuje o kandidatuře na nového starostu?" ptal se dál Renlito s šerifova dcera na něj ohromeně pohlédla:

„Můj otec? Ne."

„To je pro mě dobrá zpráva. Eddard Starksson je ctihodný muž a všichni to ví, bylo by těžké ho porazit," usmál se její taneční partner a vesele se s ní zatočil dokola. „Doufám, že zůstane na postu šerifa až se stanu starostou."