Game of Colts

Část 28.: Spiklenci

Šerifův revolver byl již starý. Dřevěná rukojeť byla poškrábaná, hlaveň hyzdily skvrny od rzi a kohoutek při zmáčknutí vrzal. I tak byl ale plně funkční a jeho mířidla byla stejně přesná jako v den, kdy si jej Eddard Starksson koupil. Bylo to v den, kdy plný ideálů narukoval do armády. Vybral si tento kolt mezi desítkami jiných v malém obchodě v Green Bay jenom pár minut před tím, než se jako dobrovolník upsal vojsku Severu. Zavěšená v pouzdru na jeho opasku s ním zbraň prošla celou válkou, prvním manželstvím, ovdověním a opětovným návratem domů. V těch krušných dobách jeho pobytu mimo Wisconsin mu nejednou zachránila život, ale jakmile se jeho život vrátil do klidných severních lesů, již malou příruční zbraň nepotřeboval. Vždycky před revolverem preferoval pušku, a tak jej uložil na dno zásuvky dřevěné skříňky v ložnici jeho srubu v domnění, že jej již nikdy nebude muset použít.

Potom ale přišel ten proklatý telegram od Roberta a on se rozhodl přítelovu žádost vyslyšet. Odvezl do Králova přístaviště nejen svou pušku a kolt, ale především své dvě dcery. Bez sebemenších obav je tehdy přivezl do nebezpečí a nyní již mohlo být pozdě na to je dostat zpět. Včerejšího večera, když všichni Joryho přátelé a Malíček opustili šerifovnu, zašel na nádraží a koupil tři jízdenky do Nashvillu. Jenomže vlak odjížděl až dnes čtvrt hodiny před polednem. Bude to stačit? Nebude tou dobou již mrtvý?

Malíček na schůzce předešlého dne nadhodil, že se Joffrey domluvil s reverendem Pycellem a v čas nedělní bohoslužby promluví k občanům města. Chystá se je prý seznámit se svými plány, jakožto nového starosty. Jory a jeho přátelé v tom viděli skvělou příležitost k tomu, aby jej obvinili z podvodu, a Eddard jim to nevymlouval. Souhlasil s nimi. Nečekaný úder před téměř celým městem by ty Newyorčany dozajista zaskočil nepřipravené, ale nebyli by nepřipravení i oni?

Celá jejich skupina spiklenců se sešla pouze jednou, a to včerejší odpoledne. Mluvili spolu o nutnosti zasáhnout do bezpráví ve městě, ale nedomluvili si žádný pořádný plán. Majitel nevěstince stále dokola sliboval, že přesvědčí své štamgasty, aby Joffreyho zradili a přidali se k nim, ale ani to šerifovi starostí neubralo. Ba naopak. Mohl by se snad spolehnout na muže, kteří již jednou porušili své slovo?

Rád by vyčkal až do doby, kdy se do města vrátí Stannito Barathoenéz, Davos Seaworth a také Barristan Selmy, jenž na šerifovo klepání neodpověděl ani předchozí večer, když se u jeho domu zastavil cestou z nádraží. Rád by čekal, jenže to nešlo. Naskytla se jedinečná příležitost, jak podvodníky odhalit před celým městem, a oni by ji neměli propást.

Pokud jim Malíček nelže, měli by mít převahu.

Pokud nelže.

Eddard majiteli nevěstince příliš nevěřil a nelíbila se mu představa toho, jak moc je jejich akce závislá na jeho slibech.

Seveřan se tím trápil celou noc a téměř nezamhouřil oka. Za okny vycházelo slunce a on seděl sám u stolu v kuchyni a kapesníkem leštil svůj starý kolt. Jeho myšlenky se točily v kruhu obav a nemohly se z něj dostat k lepšímu řešení, než bylo vložení důvěry do Malíčka.

Již poněkolikáté zkontroloval, zda je zbraň nabitá, a když se znovu přesvědčil, že v každé komoře otočného válce je přichystán jeden náboj, položil ji na stůl.

Šest ran připravených vzít šest životů.

„Dobré ráno, tatínku," vyrušil zamyšleného muže hlas jeho dcery. Sansa stála ve dveřích a jakmile se k ní Eddard otočil, její úsměv vystřídal nesouhlasný pohled. Zatímco ona, oblečená v bledě modrých šatech, byla přichystaná vyrazit na bohoslužbu, on seděl u stolu ve špinavé vestě a kalhotách s odřenými koleny. „Nechtěl by sis raději vzít tu černou vestu?" navrhla opatrně, a potom spěšně dodala: „A také hezčí kalhoty a tu béžovou košili, co sem ti včera vyprala."