Ice Hockey || H.S. | P.E.

Chapter five

Two weeks later

,,....to je vážně super mami, ale já už musím do školy" ramenem si přidržuji mobil u ucha a přitom si nazouvám bílé conversky. 

,,A nezapomeň se slušně oblékat" ozve se ještě mamka z mobilu a s mám tě ráda zavěsí. Jako bych se neoblékala slušně. Dobře, možná se oblékám kapánek odvážněji, ale to mi nějak nevadí. 

Do uší si dám sluchátka a mobil strčím do kapsy od kalhot. Cestou do školy si broukám melodii a je mi úplně jedno, že na mě lidi koukají jako na blázna. Už je to týden co chodím do nové školy a musím říct, že se mi zatím daří lépe než jsem předpokládala. I když mě trochu znepokojil dnešní hovor s mámou. Říkala, že se dneska vrací z New Yorku a že pro mě má táta překvapení. Poslední překvapení co mi přivezli byl kufřík nějaké drahé kosmetiky, který mám pořád vystavený v poličce, abych jim udělala radost. Co se dá dělat no? Povzdechnu si, vyndám si sluchátka z uší a jdu rovnou ke své skříňce. Cestou mě pozdraví pár kluků, ale naopak holky mě zase vraždí pohledem. První hodina je matematika. Vezmu si učebnici a jdu rovnou do třídy, když v tom mi cestu zastoupí  Chelsie a její slepičinec alias Kendall, Kylie, Shelby (první foto) a Jordan (druhé foto).

,,Co chceš Chelsie?" protočím očima a falešně se usměji.

,,Varuji tě. Nech Harryho a ostatní kluky na pokoji nebo-" nestihne to doříct, protože ji skočím do řeči.

,,Nebo co?" jenom kouká s otevřenou pusou nad čímž zatřesu hlavou a chci kolem nich projít.

,,A mimochodem oblékáš se jako děvka" otočí se na mě Jordan, když kolem nich procházím. 

,,Vždyť na sobě nemám tvoje oblečení" hraji si na neviňátko a s úsměvem na tváři odcházím. Vážně to nechápu. Chelsie chce Harryho, Kendall zase Liama, Kylie Louise, Shelby Zayna a Jordan Nialla. Jestli si s nimi kluci něco začnou, tak jsou blbý a slepý magoři. To by přece neudělali. Oukej mají dobrou postavu, ale to je tak všechno, když by smyli ten make-up co mají na sobě, tak by se jich někdo mohl i leknout. 

,,Ahoj Viky" obejme mě Harry, jakmile si sednu k němu do lavice. Sedíme spolu totiž na většinu hodin a to je jedna z dalších věcí co Chelsie vadí. 

,,Ahoj Harry" hodím učebnice na lavici a objetí mu opětuji.

,,Jak bylo doma?" ptá se s úsměvem potom co se přivítám i s ostatními. 

,,Dneska přijedou rodiče a prý mají pro mě překvapení" povzdechnu si a kluci se zasmějí.

,,Neboj to bude dobrý. V pondělí na tréninku budeš úplně v pohodě. Věř mi" mrkne na mě Liam a do třídy vejde učitelka s rukama plných testů. To mi snad dělají schválně?! 

****

,,Angelo?! Jsem doma!" zakřičím přes celý dům a skopnu si boty z nohou. 

,,Victorie!" ozve se z kuchyně a za chvíli mě dotyčná osoba vězní v pevném objetí. Rodiče jsou doma.

,,Ahoj mami. Taky tě ráda vidím, ale nemůžu dýchat, takže kdybys byla tak hodná a...." nechám větu vyplynout do ztracena a doufám, že jí to dojde, což se taky stalo.

,,Ahoj tati" obejmu tátu, jakmile přijdu do kuchyně.

,,Víš jak si vždycky chtěla, abych byl hokejový trenér?" ptá se mě táta s úsměvem.

,,Tati to mi bylo pět" zasměji se a hodím batoh na stůl.

,,Tak se ti to splnilo" zářivě se na mě oba usmějí.

,,C-cože?" vykoktám ze sebe.

,,Pokaždé co budeme v Londýně budu pomocný trenér a nějakého hokejové týmu. Úžasné že?" myslím, že i kdyby mi do pusy vletěla moucha, tak bych to ani nevnímala.

,,Super. Já už půjdu musím si zavolat" řeknu po chvíli a vyběhnu schody do pokoje. Ihned vezmu do ruky mobil a vytočím Harryho číslo.

H: ,,Viky? Děje se něco?" 

V: ,,Ne ne....No vlastně už přijeli naši"

H: ,,To je super ne?"

V: ,,No to překvapení, které pro mě měli je, že táta bude pomocný hokejový trenér v Londýně"

H: ,,A už víš koho bude trénovat?" 

V: ,,Ještě ne, ale myslím si, že to my nebudeme a hlavně kvůli práci to nebude moc stíhat, ale stejně...." 

H: ,,Neboj to bude dobrý. Nechceš se třeba projít?" 

V: ,,To by bylo fajn"

H: ,,Tak já tě vyzvednu?" 

V: ,,Ne to radši ne, kvůli rodičům. Sejdeme se za deset minut u stadionu" 

H: ,,Oukej"

V: ,,Tak čau"

H: ,,Čau"

Na nic nečekám a jen s mobilem v kapse běžím ke dveřím. 

,,Kam jdeš?" ptá se máma, když si nazouvám boty.

,,Ven" odpovím krátce.

,,Sama?" vyptává se dál.

,,Ne" jednoslovné odpovědi se mi začínají líbit.

,,S Harrym. Čau" už chci vyběhnou ze dveří, ale máma mě zastaví.

,,Kdo je Harry? Nějaký tvůj chlapec? Nechceš nám ho představit?" usmívá se.

,,Nikdo, ne a ne" s tímto vyběhnu z domu a mířím rovnou ke stadionu. 

****

,,Víš Viky napadlo mě" začne Harry a tím po minutě ticha upoutá mou pozornost. ,,Zítra je u Zayna párty, tak jestli by jsi třeba nechtěla jít?" dodá a s úsměvem se na mě podívá. Zvážím výhody na nevýhody. Jít na párty = Chelsie a slepičinec a nikdy jsem na párty nebyla, nevím jak se mám chovat a určitě tam bude alkohol a s tím taká moc zkušeností nemám. Na druhou stranu nejít na párty = zůstat doma kde jsou rodiče, kteří budou vyzvídat co škola, kamarádi a to bych jsme se dostali na téma Harry, takže....

,,Půjdu ráda" doufám, že neudělám nějaký průšvih. 

,,Tak super. Zítra v osm tě vyzvednu u tebe?" trochu to vyzní jako otázka a já nakonec přikývnu.

,,Napíšu ti adresu" Harry mi podá fixu a já mu na ruku načmárám moji adresu. ,,Už budu muset jít, tak zítra" usměji se. 

,,Dobře. Tak zítra" obejme mě a po té oba odcházíme k sobě domů. S Harrym to bylo vážně super na to, že ho znám sotva dva týdny. Nevím jestli jsem udělala dobře, že půjdu k Zaynovi, ale stejně bych jednou na nějakou párty musela jít. Navíc pohled Chelsie až mě tam uvidí mi za to stojí.