Chapter Fifteen

135 10 2
                                    

Two weeks later

,,Dobře budu tam" mobil schovám do kapsy od jeansů a otočím se na Harryho, který hraje nějakou hru na mobilu.

,,Shawn se mnou chce mluvit a prý je to nutný. Za chvíli jsem zpátky" pokusím se o úsměv, i když jsem z toho celá nesvá.

,,Kdyby něco jsem tu pro tebe" usměje se Hazza, což mi dodá trošku odvahy.

,,Fajn" vydechnu a vyrazím na pokoj za Shawnem.

V Pittsburghu jsme už dva týdny a musím říct, že to soustředění je docela makačka. Tréninky jsou dvakrát denně po dvou hodinách, nejprve dopoledne a pak odpoledne, a večer se chodí hromadně do posilovny. Plus kdo chce, tak si ráno chodí zaběhat.
Musím, ale podotknout, že s Harrym se dá ráno běhat maximálně na snídani, protože většinou vstaneme pozdě a Liam nás chodí budit.

Když stojím před svým cílem, zaklepu na dveře a pomalu vejdu dovnitř.

,,Ahoj" lehce se usměje Shawn a vstane z postele. Za ty dva týdny jsme se docela dost sblížili a myslím, že ho mám i ráda.

,,Ahoj. Co se děje?" pokusím se mu úsměv opětovat.

,,Dneska jsem mluvil s mámou-" odmlčí se a zadívá se mi do očí. ,,A...no víš...nevím jak to mám říct... Je to pro mě hrozně těžký,ale..." snaží se dát dohromady srozumitelnou větu.

,,Zítra odlétám zpátky do Toronta a napořád" opatrně se na mě podívá a já jako bych přestala dýchat. Chci něco říct, ale z mých úst nevyjde ani hláska a z oka se mi vydere první neposedná slza.

,, Promiň, takhle jsem to nechtěl. Fakt tě mám moc rád" načež mě obejme a já nechám slzám volný průchod. Takhle to nemůže skončit...

,,Viky já-" odtáhne se ode mě a najednou jakoby neměl co říct. Hledíme si do očí, které jsou plné slz, zklamání a bolesti. Pomalu se začne přibližovat a mě je jasné kam tím míří.

,,Tohle ne Shawne, promiň" uhnu obličejem, když je těsně u mě.

,,Mělo mě to napadnout promiň" otře si oči od slz a prohrábne si vlasy.

,,Slib mi, že na mě nezapomeneš a třeba občas napíšeš, zavoláš nebo přijedeš?" prosím ho pohledem, protože na nic jiného se právě teď nezmůžu.

,,To je samozřejmost" znovu mě obejme a já chci, aby tento okamžik nikdy neskočil. ,,Aspoň teď můžeš dát šanci Harrymu" pokusí se odlehčit atmosféru.

,,Harrymu? Proč právě jemu?" nechápu a otřu si oči.

,,Viky, copak ty nevidíš jak se na tebe dívá, jak se k tobě chová a jak ti se vším pomáhá? Vidí to úplně každej, asi jsem nebyl úplně jeho oblíbenec a nechtěl jsem, aby jste spolu něco měli, ale nechci tě vidět smutnou. Zkus se nad tím zamyslet" usměje se a když nad tím, tak přemýšlím možná na tom něco bude. Tuhle chvíli přeruší klepání na dveře.

,, Dále" ozve se Shawn a ve dveřích se objeví Harry? Tak to mi mozek nebere. Co ten tu dělá? A právě teď?

,,Jen jsem se chtěl ujistit jestli je vše v pořádku" mrkne na mě a já se pousměji.

,, Vidíš" podívá se na mě Shawn, ale pohled přesune zpět na Hazzu a přikývne na souhlas.

,,Takže můžu plánovat svatbu hrdličky?" nadzvedne dvakrát obočí a já se začnu smát.

,,To nebude potřeba" jakmile tohle řeknu Harry zvážní. ,,Shawn odlétá zítra do Toronta a už tam zůstane" řeknu aniž bych se rozbrečela a Harry mě ihned obejme.

,,Máš šanci, tak to tentokrát nepodělej" uslyším Shawnův hlas a jak Hazzu poplácá po zádech.

****
Next day

Dnes se Shawnem rozloučil i zbytek týmu a trenér se rozhodl, že nám dá volno. Celou noc jsem přemýšlela nad tím co mi Shawn řekl a pořád to nechápu. Vždyť Harry chce být jen kamarád nebo aspoň to jsem si vždycky myslela. Ale co když ne?

,,Viky?" ozve se Harry za mnou a já se na něj otočím. ,,Nechceš něco podniknout?" navrhne s úsměvem.

Nadehnu se s tím, že můžeme koukat na film a pak se zarazím. ,,A co třeba?"

,,No napadlo mě, že bychom mohli zajít na oběd, pak kino a nakonec nákupy?" nervózně se podrbe na zátylku. Že by měl Shawn přece jen pravdu?

,,To zní fajn" usměji se na něj. ,,Ale mám jednu podmínku" zvážním a Harry ještě více znejistí. ,,Musíš mi pomoc vybrat oblečení" začnu se smát a on taky, přece se teď k sobě nebudeme chovat jinak než předtím.

,,Tak platí" mrkne na mě a žene se ke skříni. ,,Co tohle?" vytáhne bílý crop top s modrýma kytkama.

,,To by šlo, ale co k tomu?" jakmile tohle řeknu v Harryho ruce se objeví dlouhá bílá sukně.

,, Úžasnej

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,, Úžasnej. Dej mi pět minut" dám mu pusu na tvář, sukni mu seberu a následně se zavřu v koupelně.

Zhluboka se nadechnu a začnu se převlékat. Proč jsem tak nervózní? Možná proto, že jsem si vždycky myslela, že na Harryho nemám a že budeme jen kamarádi, ale teď...

Ice Hockey || H.S. | P.E.Kde žijí příběhy. Začni objevovat