Ice Hockey || H.S. | P.E.

Chapter Seven

Probudím se a zjišťuji, že nejsem u sebe v pokoji. Prudce se posadím, ale v zápětí toho lituji, protože mě příšerně bolí hlava. Je to jako kdyby vám někdo házel střepy do hlavy a ještě ke všemu se vám chce zvracet. Pomalu si zase lehnu a snažím se si na něco málo vzpomenout. Kuchyň s Harrym, potom tam přiběhli kluci a spoustu červených kelímků, tanec s Harrym, jeho ruce na mých bocích a pak už si nic nepamatuji. 

,,Koukám, že už si vstala" ozve se ode dveří, ve kterých stojí Harry se sklenkou vody.  ,,Jak ti je?" přejde k posteli. 

,,Příšerně" opět se vracím k jednoslovným odpovědím. 

,,Tady" podá mi prášek a sklenici s vodou. Vděčně jej přijmu. 

,,Co se včera stalo?" vydechnu a opatrně se posadím, přičemž si opřu hlavu o čelo postele. 

,,Noo docela dost si toho vypila, ale jinak se nedělo nic zajímavého" usměje se a postaví se. ,,Jdu teď ještě za Liamem pomoct mu s úklidem, tak pak když tak přijď" mrkne na mě a odejde. Z toho usuzuji, že jsme pořád v Zaynově vile a pokusím se postavit. Opatrně vyjdu z pokoje a málem narazím do Nialla. 

,,Viky? Si v pořádku?" obejme mě. 

,,Tobě není špatně?" musím se zeptat a on mě pustí, načež zavrtí hlavou. 

,,Co Harry? Už je v klidu?" ptá se a já si až teď všimnu, že je bez trička. ,,Viky? Já jsem tady" luskne mi prsty před obličejem a já na něj přestanu zírat. 

,,Jak myslíš to s Harrym?" nadzvednu obočí a založím si ruce na prsou. Pořád mám stejné oblečení jako včera a vlasy více méně vydrželi, takže jsem nedopadla zrovna nejhůř. 

,,Ty si to nepamatuješ?" zeptá se a když zavrtím hlavou v nesouhlas pokračuje. ,, Včera tě otravoval nějaký kluk od nás ze školy a docela to přeháněl, tak ho Harry trošku hodil do klidu" vysvětlí stručně.

,,Jak moc trošku?" zaujmu můj bojovný postoj.

,,No takhle naštvanýho jsem ho už dlouho neviděl" ušklýbne se, ale to už já dupu po schodech do kuchyně a hned v zápětí toho lituji, protože mě začne bolet hlava.

,,Harry ty ses popral?" vyběhnu do kuchyně, kde jsou už všichni.

,,Nialle?" podívá se na Nialla za mnou. 

,,Já jsem myslel, že už to ví" pokrčí rameny a sedne si ke stolu.

,,Hele Viky já-" nenechám ho domluvit a skočím mu do řeči.

,,Jedno slovo. Proč?" založím si ruce na hrudi.

,,Když on tě osahával" po tomhle nastane v kuchyni hrobové ticho. ,,A navíc udělal bych to kvůli jakékoli holce" dodá, když si všimne, že nikdo nic neříká.

,,Mě je jedno jestli jsem to byla já nebo nějaká jiná holka. Prostě si to neměl dělat!" zvýším hlas, protože mě trošku zabolelo to co řekl. 

,,Kdybych to neudělal, tak by si se s ním vyspala?! Vždyť si to ani nepamatuješ" skoro křičí. Slzy se mi ženou do očí a proto rychle uteču z kuchyně. Doběhnu do pokoje, ve kterém jsem spala a vezmu si své věci, což je peněženka a mobil. Seběhnu schody a běžím rovnou ke vchodovým dveřím. ,,Viky počkej. Kam chceš jít?" objeví se u mě Harry, ale tentokrát má tričko.

,,Domu" odseknu a nazuji si boty. 

,,Odvezu tě" oznámí a z kapsy u jeansů vyndá klíčky od auta. 

,,To je dobrý" falešně se usměji a už chci vzít za kliku, ale zastaví mě Harryho ruka.

,,Není odvezu tě" procedí skrz zuby a přitom pořád drží moje zápěstí.

,,Pusť" zasyčím nazpět já a i když se mu moc nechce, tak mě pustí. Naštvaně se otočí a odchází pryč, když v tom do něj vrazí Niall, který si teprve nandavá tričko.

,,Já tě odvezu Viky" usměje se a já jen přikývnu. ,,Fajn" 

****

Víkend uběhl jako voda a už je tady opět pondělí. Přes víkend jsme spolu s Harrym nemluvili a ani jsme se nekontaktovali. Možná mě trošku mrzí, že jsme se pohádali kvůli takové blbosti, ale já nebudu ta,  která se bude omlouvat. Možná jsem začala křičet jako první, ale to je teď už jedno. Vstanu z postele a mířím si to rovnou do koupelny, kde udělám ranní hygienu a po ní následuje šatna. Mám sice velkou šatnu, ale většinou si na sebe vezmu první oblečení co uvidím a bohužel někdy to tak vypadá. Obléknu si bílý, krajkový crop top a obyčejné černé jeansy. 

S batohem na zádech vejdu do kuchyně a vezmu si ze stolu misku plnou musli  a mléka.

,,Aspoň si k tomu sedni" projde kolem mě máma, ale zastaví se když uvidí co mám na sobě. ,,Doufám, že takhle nechceš jít do školy" celou si mě prohlédne.

,,Ne mami neboj. V tomhle se jdu jenom nasnídat" protočím ironicky očima a ona odejde. Co má za problém? Vždyť je to normální oblečení. Prázdnou misku položím na stůl a s hlasitým ,,ahoj" opouštím dům. Jsem zvědavá jak bude Harry reagovat. Vlastně proč to řeším? Vždyť mě to může být úplně jedno. Harry je vážně úžasnej kamarád, ale já jsem zvyklá na to být sama, takže je mi to vlastně úplně jedno. Ať si chodí třeba s Chelsie. Absolutně mě nezajímá. Bezva! Celou cestu do školy, místo abych myslela na něco užitečného, třeba na hokej, tak tady přemýšlím o Harrym, kterému jsem teď nejspíš úplně šumák. 

Vydám se ke své skříňce a zjišťuji, že první hodina je matematika a na to k mému štěstí sedím s Harrym. Pomalu se vydám do třídy a upřímně se mi tam vůbec nechce. Jakmile vejdu do třídy zjistím, že tu kluci ještě nejsou a co nejrychleji zapluji do zadní lavice. Ani né za minutu si to do třídy nakráčí Chelsie a její slepičinec a společně s ní kluci. Niall se na mě usměje a já mu úsměv oplatím. Kdežto Harry dělá, že mě nevidí. Nijak to neřeším a dívám se z okna. Mou pozornost upoutá až Niall, který si sedl přede mě.

,,Jak je?" mrkne na mě a vedle něj si sedne Louis. 

,,Celkem fajn co vy?" zeptám se jich a rozhlédnu se po třídě. Zastavím se na jedné osobě a vykulím oči, když zjistím, že Harry sedí s Chelsie?! 

,,Harryho ho to mrzí" snaží se situaci uklidnit Louis.

,,To vidím" nakrčím nad tím nos, protože Chelsie šeptá Harrymu něco do ucha a on ji hladí na stehně pod už ,tak dost krátkou sukní. Náš krátký rozhovor přeruší učitelka, která vejde do třídy. Z ničeho nic mi na lavici přistane malý zmačkaný papírek. Rozbalím ho a hned je mi jasné kdo ho psal. Velkými písmeny je na něm napsáno: ,,THANKS BITCH!" Podívám se na Chelsie, která zrovna objímá Harryho a zlověstně se na mě usměje.