Ice Hockey || H.S. | P.E.

Chapter Eight

,,....Victorie takhle to dál nejde. Si ve škole teprve dva týdny a už propadáš z matiky. Takže si buď najdeš doučování nebo se můžeš rozloučit s hokejem" zaujme máma bojovný postoj a odmítá jakoukoli výmluvu.

,,A když si to doučování najdu ještě dneska můžu se jít podívat jak taťka trénuje?" udělám psí očka.

,,No jo, ale od zítra se budeš pravidelně doučovat" doučovat? Co to je za slovo? Protočím očima a vytočím číslo, jehož majitel se se mnou momentálně nebaví, ale matika mu jde velice dobře. Chvíli to vyzvání a nakonec se z druhé strany ozve hlas.

H: ,,Viky?" ozve se jeho hlas.

V: ,,Harry? Ahoj. Já mám takový problém" snažím se znít vážně.

H: ,,Jaký?" nechápe.

V: ,,Jeden úžasný kamarád se se mnou přestal bavit" posmutním a doufám, že tohle vyjde.

H: ,,Znám ho?"

V: ,,Jo" snažím se nesmát.

H: ,,Jméno?" vyptává se.

V: ,,Harry" řeknu a přitom si koušu spodní ret, abych se nesmála.

H: ,,Ano?" to už se začnu smát.

V: ,,To je to jméno" řeknu se smíchem a Harry se začne smát taky.

H: ,,Co potřebuješ?" zeptá se, když se dosmějeme.

V: ,,Tebe" řeknu a čekám na jeho reakci.

H: ,,C-cože?" vykoktá.

V: ,,A taky doučit matiku" začnu se znovu smát.

H: ,,Tak kdy začneme?" určitě se usmál.

V: ,,Zítra?"

H: ,,Ok. Tak zítra po tréninku"

V: ,,Mám tě ráda" usměji se, i když mě nemůže vidět.

H: ,,Já tebe taky a omlouvám se"

V: ,,To já se omlouvám, ale teď už musím běžet" zasměji se.

H: ,,Tak ahoj"

V: ,,Ahoj"

Típnu hovor a ještě Niallovi napíšu rychlou sms.

To: Niall

S Harrym je vše zase ok :)

                                                      Viky

Mobil hodím na postel. Zbývá mi deset minut než se půjde na taťkův trénink, takže si dám rychlou sprchu a jenom v ručníku běžím do šatny. Sice je teplo, ale jelikož budeme na stadionu, tak by to chtělo něco jiného než crop top. Vyberu si červený dres, černé kalhoty s vysokým pasem a na to černý crop top. Bez něho to prostě nejde. Rychle se obleču a běžím rovnou do kuchyně.

,,Tati? Můžeme vyrazit" zakřičím přes celý dům, když sbíhám schody.

,,Jasně, ale nebude ti zima?" zeptá se s pozdviženým obočím.

,,Na ledě jsem jako doma" mrknu na něj. ,,Ahoj mami! Angelo!" křiknu a nazuji si boty.

****

Táta zaparkuje před stadionem, kde trénuji i já a oba vystoupíme. Společně dojdeme až k šatnám a po přemlouvání můžu jít i do šatny. Myslím, že taťka zapomněl, že taky hraji hokej a ještě ke všemu s kluky. Vejdeme do šatny a taťka si oddechne, když zjistí, že jsou všichni převlečeni.

,,Kluci tohle je moje dcera Viky a dneska tu bude s námi" usměji a zamávám jim. Jeden z nich na mě mrkne a po té se vydáme na led. Po hodině musím uznat, že jim to docela jde.

,,Tak co na ně říkáš?" objeví se u mě taťka s deskami v ruce.

,,Jsou dobrý. Kdo je kapitán?" zeptám se.

,,Simpson!" křikne taťka přes celý stadion a před námi zastaví nějaký kluk. ,,Tohle je kapitán" jakmile si sundá helmu, tak ho poznávám. To je ten co na mě mrkl.

,,Hi. I'm Bradley" usměje se a napřáhne ke mě ruku.

,,Nice to meet you. I'm Viky" ruku s úsměvem přijmu.

,,Tak si tady popovídejte. Já si musím něco zařídit" mrkne na nás taťka a odejde. Fakt dík tati! Co tady mám s ním jako teď dělat? Musím se tomu zasmát.

,,So Viky. Do u like hockey?" opře se o mantinel a díky bruslím je o hodně vyšší než já.

,,Yeah. Vlastně hraju taky" řeknu pyšně a narovnám se.

,,Tak to musí být ostatní rádi, že mají v týmu tak hezkou spoluhráčku" mrkne na mě a já začínám takový zvláštní pocit, že tenhle rozhovor bude končit pozváním minimálně někam ven.

,,No to jo" nervózně se zasměji a zandám si neposedný pramen vlasů za ucho.

,,Kde vlastně hraješ?" pošle ostatním puk, který k němu dojel.

,,London's Tigers" jakmile tohle uslyší uznale pokývá hlavou a pohlédne na hodiny na stadionu.

,,Trénink bude za chvíli končit dneska ho máme zkrácený, tak mě napadlo jestli by jsi nechtěla třeba někam zajít?" usměje se. A je to tady! Kdo to říkal?! Já to říkala! Asi začnu uvažovat nad kariérou věštkyně.

,,Klidně, tak kdy?" usměji se, protože by bylo neslušné ho odmítnout.

,,Zítra?" navrhne.

,,Zítra nemůžu mám trénink a pak mám už nějaký plán" přece mu nebudu říkat, že mě Harry doučuje matiku. ,,Ale pozítří by to šlo" snažím se zlepšit situaci, která tu nastala.

,,Tak ve středu v šest u Tower Bridge?" usměje se a já si začínám myslet, že na něčem jede jak se pořád směje.

,,Ok" ještě jsme si vyměnili čísla a společně jsme šli do šatny.

****

,,Bradley je fajn co?" zeptá se taťka, když už jedem domů.

,,Jo....je fajn" snažím se znít klidně, ale opak je skutečností.

,,Tak o čem jste se bavili?" vyptává se dál a mě dochází o co mu jde.

,,O hokeji?" odpovím otázkou. ,,Ale ve středu spolu jdeme ven" dodám a na taťkově obličeji se objeví spokojený výraz.