Třicet Šest

932 53 4
                                    

„Chodíš jako mrtvá, seš bílá jako stěna a máš až neuvěřitelný kruhy pod očima, děje se něco Lils?"

„Um, co? Ne, ni se neděje všechno je v pořádkuuu."

„Běž si lehnout a nezívej mi tady."

„Nemůžu, musím dodělat esej z Lektvarů a Přeměňování. Půjdu spát zítra."

„Pokud si nepůjdeš lehnout hned, tak tě do tý postele dotáhnu já. Vždyť sotva stojíš! Padej."

„Dobře mami."

„Pořadně se vyspi."

·Lily možná šla do postele a lehla si, jenže spát nemohla, bylo toho na ni moc. S pomocí zastíracího kouzla se opět vypařila do útrob Bradavického hradu. Jenže to neměla dělat·

Hej, Evansová!Kde žijí příběhy. Začni objevovat