Šlechtična

11. kapitola

Stonehelm
Katherinne se po dlouhé cestě dostala domů.

,,Katherinne, kde jsi zase byla? Už tě hledají vojáci,” křičela na ni z dálky matka.

,,Přepadli mě loupežníci a na noc zavřeli v nějaké kopce. Naštěstí jsem se z tama dostala ven,” pravila Kat.

,,Tak to je hrozné. Musíme zařídit, aby ty loupežníky zlikvidovali,” přimíchala se do konverzace babička Jisen.

Katherinne protočila očima a raději opustila tuto konverzaci a šla se převléct. Na cestě do pokoje však potkala svého mladšíhobratra.

,,Á sestřička, kde se flákáš?” vysmíval se jí Petyr.

,,To víš, lesy nejsou zrovna bezpečné.”

,,To vidím,” souhlasil hoch a ukázal na její obvázané rameno.

,,Trochu jsem se škrábla o větev,” zalhala dívka.

,,To musela být pořádná větev. Upřímně tohle ti nevěřím,” pravil Petyr, který poznal na sestře, že lže.

Katy se s ním nechtěla hádat, a tak raději pokračovala v cestě do svého pokoje.

Fellwood
Voldner se domů dostal rychle a ihned si ho zavolal jeho otec.

,,Kde se zase touláš?,” pokáral svého syna vévoda.

,,Menší nepříjemnosti. Ale vše je už vyřízené,” řekl hoch.

,,Dobře, mám pro tebe dobrou zprávu. Lady Annelies a její otec souhlasili s vaším sňatkem. Svatba bude za tři dny,” informoval Voldnera nadšeně vévoda.

,,Už tak brzy?,” tázal se lord.

,,Nebudeme čekat déle. Ještě by si to mohla rozmyslet. A běž se umýt a převléct. Nedá se na tebe dívat. Dost by mě zajímalo, co mohly být ty nepříjemnosti,” pravil vévoda.

Sevill se procházela zahradou a hledala Derena, který právě okopával květiny.

,,Tak co? Už jsi s ní mluvil?,” tázala se hocha.

,,Ne. Přeci se bude vdávat,” odpověděl Deren zklesle.

,,Tak za ní běž. Utrhni nějakou kytku a všechno jí řekni,” přesvědčovala ho Sevill.

,,Možná máš pravdu. Díky,” poděkoval hoch, utrhl jednu rudou růži a spěchal do Annelisiných komnat.

Annelies zrovna měla u sebe krejčího a plno služebných, které nevěděly kam dřív skočit.

,,Ne, tahle látka se mi nelíbí. Chci něco výjimečného. Ne z předloňské sezóny,” rozkazovala Annelies.

,,Ale paní. Z téhle látky měla šaty lady z Eastberrow,” ukazoval krejší dívce látku.

,,Ještě to tak. Chci novou látku. A ať je v módě. A sežeňte nějaký dobrý střih,” pokračovala v rozkazování Annelies.

,,Dobrá, zajedu do města a něco seženu, abychom mohli odpoledne začít,” řekl krejčí, sbalil si své věci a odešel.

Pokoj opustily i všechny služebné. Náhle na dveře někdo zaklepal.

,,Dále,” řekla nevlídným tónem Annelies.

Ve dveřích se objevil Deren s růží.

,,Co potřebuješ?,” zeptala se otráveně.

,,Přinesl jsem ti kytku a chtěl bych se tě zeptat. Nechtěla by ses na tohle všechno vykašlat a utéct někam pryč? Se mnou?,” pravil Deren.

,,S tebou? Hahahaha. Ty jsi vtipný. Můžeš mi snad dát více, než tvůj pán?,” vysmívala se mu dívka.

,,Láska je přeci víc než všechno bohatství.”

,,Hahaha. Láska? Je to jen hloupý cit. A upřímě. Co je láska oproti bohatství, velkému hradu a moci,” dále se mu vysmívala Annelies a po těchto slovech za ním zavřela dveře. Deren se se slzami v očích vrátil zpět do práce.