Šlechtična

5. kapitola

Stonehelm
Katherine se po několika hodinách se zraněným koněm dostala k branám svého domova. Na nádvoří ji čekalo překvapení. Její rodiče již byli doma a ihned ji obejmuli.

,,Kde jsi byla, měli jsme o tebe strach,” pravila její matka.

,,Jeden muž mi postřelil Diamonda.”
Dívka začala znovu brečet a matka se ji snažila uklidnit.

,,Dítě. Jestli to nepřežije koupíme ti nového a lepšího,” snažila se ji vévodkyně utišit.

,,Ale já nechci nového chci jeho,” pravila smutně dívka.

Celá rodina se sešla v jídelním sálu a chystala se večeřet.
,,A kde jsou Annelies se Sevill?” ptala se jejich matka, teta Verena.

,,Pryč,” odpověděla bezstarostně Katy.

,,Cože?” nechtěla věřit svým uším Verena.

,,Slyšela jsi snad, ne?” tázala se  nepříjemně dívka.

,,Jak jsi je mohla nechat odejít!,” vyjela po ní teta.

,,Myslel jsem, že jsi aspoň trochu rozumná,” začal na Katy řvát i strýc Elton.

,,Já tady nebudu držet nikoho, kdo utratil skoro všechny naše peníze! A jestli se vám to nelíbí můžeš jít za nimi!,” bránila se dívka.

,,Katy, uklidni se, proč si to udělala?” ptala se jí vévodkyně.

,,Já že jsem něco udělala! Vlastně jo. Nechala jsem prodat věci z jejich pokojů, aby se splatily jejich dluhy! A potom jsem prodala svůj smaragdovo-diamantový náhrdelník. Kdyby nebylo toho náhrdelníku tak nemáme ani na platy služebnictva!”

,,Ten náhrdelník ode mě?” zhrozila se babička.

Katherine už na to neměla náladu. Hodila vztekle příbor na stůl a odešla.

Fellwood
Voldner se vracel domů z neúspěšného lovu. Celou cestu ale musel myslet na tu krásnou dívku, kterou potkal v lese. Sám ani nevěděl proč, když se k němu chovala nehezky. Doma už na něj čekal otec a ihned si ho nechal zavolat nahoru. Voldner čekal, že mu otec opět vynadá, ale to se nestalo.

,,Synu, jsem tak rád, že jsi doma. Máme tu návštěvu,” vévoda se tvářil šťatně.
,,Kdopak to asi je? Bratranec, prarodiče, nebo kdo,?” ptal se sám sebe Voldner.

Za chvíli s otcem vešli do sálu.

,,Tak synu. Tohle jsou lady Annelies a její mladší sestra lady Sevill,” představil obě dívky svému synovi.

,,Vítám vás dámy. Ale otče tohle je ta důležitá návštěva?” nechápal hoch.
Otec si ho vzal stranou.

,,Synu, ty nevíš, jaká je to příležitost? Jsou urozené a z dobré rodiny. Jedna z nich bude tvou budoucí nevěstou. Sice jsou až z druhého kolena, tudíž za ně nedostaneš tak velké věno, ale i tak. Nevěstu potřebuješ a tohle je velká šance,” vysvětloval mu radostně vévoda.

Hoch odstoupil od otce a přešel k dívkám.
,,Je mi líto dámy, ale já nevěstu nehledám. Třeba se vám poštěstí jinde,” dopověděl a odešel z místnosti.

Dívky se zarazily. Ve chvíli k nim přistoupil vévoda.
,,On neví co říká. Určitě si to ještě rozmyslí. Vítejte u nás ve Fellwoodu. Komorné vám ukážou vaše pokoje.”