Šlechtična

14. kapitola

Stonehelm

,,Utečeme spolu,” navrhoval dívce Voldner.

,,Ale kam a co bysme ve světě dělali? Jak bychom se uživili?,” tázala se Katherinne

,,Já chápu tvoje obavy, ale nějak to zvládneme. Zítra se mám ženit. Jestli mě miluješ, tak si sbal potřebné věci a zítra před polednem se sejdeme na rozcestí u Fellwoodu.”

,,Dobře, budu tam,” souhlasila dívka.

Ještě se naposledy políbili a Voldner opustil i dívčin pokoj i Stonehelm.

Fellwood

,,Tak co? Kam jel?”

,,To vás asi nepotěším. Jel do Stonehelmu,” odpověděl sluha.

,,Co ten by tam dělal?”

,,Hned jak přijel k bráně říkal, že se jmenuje Josh a že jde za lady Katherinne,” vysvětloval muž.

,,No počkej. Ona ještě žije?”

,,Asi ano, protože její bratr ho tam pustil a služka ho dovedla do pokoje nějaké holky, ve kterém zůstal více než hodinu. Při odchodu jí řekl, že jestli ho miluje, tak ať je zítra před polednem u rozcestníku u Fellwoodu.”

,,Takže ona ještě žije. Tady je tvůj měčes. A mám pro tebe další úkol. Zbavíš mě Katherinne. Udělej to jakkoliv, hlavně ať s ní Voldner nikam neodjede. A teď vypadni.”

Sevill už měla vyzkoušené šaty na svatbu, a tak se šla podívat za Derenem.

,,Ahoj. Už máš všechny kytky zasazené?” zeptala se dívka.

,,Jo to mám.”

,,Škoda. Byla to celkem zábava. A co budeš dělat teď?”

,,Jdu zalévat kytky ve skleníku. Jdeš taky?”

,,Jo,” souhlasila Sevill a spěchala za hochem.

Ve skleníku bylo hrozné horko a dusno.

,,Fuj, to je hnusný vzduch,” pravila dívka.

,,Rostlinky to mají rády. Dívej tady máš konev a zalej celou pravou stranu. A dávej pozor, ať si nepoleješ šaty,” upozorňoval ji hoch.

,,Já si je nikdy nepoleju,” ujišťovala ho dívka, ale v tom udělala prudký pohyb a část vody z přeplněné konve skončila na její sukni. Deren se zasmál.

,,Ty se mi budeš smát?” vyjela po něm z legrace dívka, vzala do ruky konev a zbytek vody co v ní bylo vychrstla na Derena. Poté začala utíkat. Deren se rozběhl za ní. Byl však rychlejší, chytl jí kolem pasu a stáhnul do trávy. V tu chvíli se na sebe zadívali a políbili se. Z toho je však vyrušila služka.

,,Slečno Sevill,  chce s vámi mluvit sestra.”

,,Už zase? Užij si zalévání,” řekla s posměchem, dala Derenovi pusu na tvář a poté šla za sestrou.

Když vešla do sestřina pokoje, stála Annelies u okna a popíjela víno.

Nevím, jestli jsi tak mladá nebo hloupá,” pravila chladně Annelies.

,,Na co narážíš?” nechápala Sev.

,,Jsi normální, začít si něco s takovým pobudou, který nemá nic?”

,,Má mě rád a to mi stačí. Ty žárlíš co? Mohla si s ním být, ale ty jsi ho odmítla. Zato tvůj budoucí manžel si tě nevšímá a pořád je někde pryč!”

,,Zklapni!” zařvala Annelies.

Sevill už nedokázala dál poslouchat sestřiny narážky na Derena a raději opustila její pokoj.