FF
Kdo sakra volá?
Vzbudila jsem se do pátečního dopoledne. No spíš mě přišla vzbudit mamka. ,, Terko vstávej! Slyšíš? Nebudu tě budit až na oběd." Ano uznávám, ráda si pospím až do odpoledních hodin. Však co? Jsou Vánoční prázdniny. Momentálně je pátek 30.12. Přesně tak! Zítra je Silvestr a já nemám vůbec co dělat. Kamarádky se na mě vysraly, protože budou trávit Silvestra se svýma boyema. Jenom já alone, né že bych neměla na výběr, prostě nemám "náladu" na vztah. Hlavně, když se mi žádný z nich ani nelíbí... No nic. Oblékla jsem si tepláky na mé kraťasy, které jsem měla dané do trika. Šla jsem se dolů nasnídat. Jako vždy mi mamka udělala kafe a rohlík s lučinou. Bylo docela ticho, ale to vypršelo, protože se mě mamka zeptala, co mám v plánu. Trochu jsem jí nepochopila, ale pak mi došlo, že myslí Silvestr. ,, Noo..vypadá to, že budu doma..holky už mají něco v plánu, takže budu asi celý den u sebe v pokoji." Podívala se na mě s výrazem "děláš si srandu". Otočila se zpátky na kuchyňskou linku a dodala. ,, Oběd bude tak okolo jedné.. Zatím si běž aspoň uklidit pokoj." Zarazilo mě, že svádí vinu na mě, když budu na Silvestra celý den doma. Dobře, chápu, že bude chtít mít s taťkou "soukromí" a já jim to asi nebudu ulechčovat, že budu nahoře nadávat a křičet na celý barák. Dala jsem hrnek se zbytkem kafe a talíř do dřezu a radši jsem se odplazila nahoru do pokoje. Byla jsem na ni naštvaná a bylo mi vše jedno, takže jsme si lehla zpátky do postele. Sluchátka si zapla do mobilu pustila písničky a dala si je do uší. Pomalu jsem začala usínat, když mi v tom začal zvonit mobil. Podívala jsem se koutkem oka kdo volá, ale bylo to neznámé číslo. Nechtěla jsem to zvedat a nechala to, než to samo přestane. Přemlouvala jsem svoji duši, že když se mi už nechce ani spát, tak bych si měla uklidit pokoj jinak zas máma bude mít řeči. Ustlala jsem si postel, odnesla nějaké to nádobí dolů do dřezu. Vracela jsem se nahoru po schodek a v tom začal zase zvonit můj mobil. Pomalu se plazím nahoru po schodech a doufám, že to přestane samo, ale i když jsem šla pomalu pořad zvonil. Ten člověk to myslí asi fakt vážně. Chňapám mobil a vezmu to.
Já(J), Neznámý hlas (N)
J: ,, Prosím? Halo?"
N: ,, No ahoj ne?"
Trochu jsem se zarazila...
J: ,, Kdo volá?"
N: ,, To si už úplně zapomněla na naše odpolední a večerní výjezdy?!"
Počkat co...najednou jsem si vzpomněla
J: ,, Pavle?"
Z Neznámého hlasu se stává Pavel(P)
P: ,, Anoo"
J: ,, Kde si na mě vzal číslo?
P: ,, Ani nevím. Měl jsem ho už v kontaktech dlouho..."
J: ,, Aha...a co potřebuješ?"
P: ,, No chtěl jsem se tě zeptat, jestli nechceš na Silvestra za mnou přijet do Prahy."
Z rozespalosti jsem ani moc nepochytila, co jsem právě slyšela.
J: ,, Eeee..ještě jednou?"
P: ,, No jestli by si nechtěla na Silvestra do Prahy."
Najednou jsem ožila, jako kdyby mě někdo pořádně štípl do stehna.
J: ,, No. Musela bych se zeptat rodičů.."
Zasmál se
J: ,, No co? I když mi je 19 tak se jich musím zeptat.." řekla jsem trochu uraženě
P: ,, Jo v pohodě..., ale záleží i na tom jestli by si jela ráda ne? "
Slyšela jsem jeho pousmání a usmála jsem se taky.
J: ,, Jo jela, jenom jim to řeknu... rozhodnutí už nechávají na mě"
P: ,, Dobře. Tak já se ještě ozvu večer. Ahoj"
J: ,, Ahoj"
Koukala jsem před sebe do zdi naproti mně. Usmívala jsem se byla jsem jak omámena, protože to tak po ránu mám. Po chvíli mi začal pracovat mozek na sto procent a já pochopila, co se vlastně stalo za posledních šest minut. Vstala jsem z postele a začala si chystat věci co si s sebou vezmu do Prahy. Triko, legíny, spodní prádlo. Říkala jsem si v hlavě. Měla jsem vše připravené v menší kabele, která mi ležela na posteli.
