Po měsíci
Dívala jsem se do stropu a přemýšlela jsem nad Štěpánem. Už je to hodně dlouho, co jsme byli spolu venku. Vždyť sám říkal, že někdy určitě zajdeme znovu, ale pořád se mi neozval. Uslyšela jsem mírný šumot na posteli, na které jsem ležela. Najednou jsem se ocitla pod Matějem. Klečel nade mnou obkročmo. ,,Copak je lásko?" Pousmála jsem se na něho a odpověděla ,,Nic, jen jsem přemýšlela. Nic víc." ,,No, jen aby!" nakrčil trochu nos a lehl si vedle mě. Svou levou rukou si hrál v mých tmavě hnědých vlasech. Otočila jsem se k němu a chtěla ho políbit, jenže mi začal zvonit mobil. ,,Halo? Ano. Jo. Už jdu. Zatím ahoj." můj úsměv se změnil ve smutný výraz na mé tváři. ,,Už musím. Máma volal..." ,,Teď, co má tvoje máma sádru a moc nemůže chodit, děláš jí, jen otroka." vyčítal mi Matěj. ,,Radši už půjdu." řekla jsem uražemým tónem, zvedla se z postele a mířila k dveřím. ,,Pujdeš mě doprovodit?" ,,Ne." odsekl Matěj sedl si za počítač a začal hrát zas tu svou nejoblíbenější hru na světě...Lolko. Třískla jsem jeho dveřmi a šla k hlavním. ,,Na shledanou." rozloučila jsem se s jeho mamkou a zavřela dveře.
V obchodě
,,Pečivo, vajíčka, šunku a sýr." opakovala jsem si stále dokola, abych na to nezapomněla. Když jsem se rozhodovala, jakou šunku si mám vzít uslyšela jsem známé hlasy. Otočila jsem se. Byl to Pavel, Štěpán a Radek, kteří zrovna zacházeli k regálům s chlastem. Aha, takže bude nejspíš drunk stream. Popadla jsem šunku a vydala se rychlým krokem k pokladně. Neměla jsem náladu a je teď potkat. Když jsem brala věci z pultu do tašky uslyšela jsem ,,Není to Terka?" dělala jsem, že to neslyším. ,,Terko! Ahoj." zakřičel na mě Pavel. ,,Ahoj." odpověděla jsem mu a u toho zamávala ruku. Na Radka ani Štěpána jsem se nepodívala. Otočila jsem se o 180 stupňů a rychle odcházela.
Doma
,,Jsem tady!" křikla jsem a hned se objevila mamka s berlemi pod rukama. ,,Ahoj. Moc děkuji." ,,Nemáš zač." odvětila jsem jí s úsměvem na tváří. ,,Potřebuješ ještě s něčím pomoct?" ,,Nene, děkuji. Běž ještě ven, nebonkam budeš chtít. Dnes už to vše zvládnu sama." otočila se a šla do kuchyně. ,,Dobře, jen se půjdu převléct, protože se už venku ochlazuje. Vyběhla jsem nahoru po schodech přímo do mojeho pokoje. Napsala jsem Matějovi.
J: ,,Ahoj lásko. Nechtěl by si zajít ven? Nebo dokončit to, co jsme nedokončili?"
M: ,,Ne. Hraju a nemám čas."
Co jsem si mohla myslet. Nahlas jsem si vzdychla. Poslední dobou to takhle je pořád. Buď nemá čas, nebo se mu nechce. Chtěla jsem napsat Nikol, ale ta je teď oktuálně nemocná. Stejně je okolo páté. Vzala jsem si pyžamo a šla si napustit vanu. Vešla jsem do koupelny, začala napouštět vanu, vyslékla se a lehla si do horké vody. Projížděla jsem sociální sítě. Napadlo mě se podívat na Twitch, jestli vážně nedělají drunk stream. Měla jsem pravdu. U Herdi seděli všichni Tři a zrovna hráli Don't laugh challenge. Bylo vtipné je vidět, jak se u toho tváří. Dívala jsem se asi deset minut, ale najednou mi zhasla obrazovka. ,,Co je?" řekla jsem naštvaně přes celou koupelnu. Chtěla jsem ho zapmnout, ale pak mi došlo, že se vybil. Odhodila jsem mobil na zem vedle mého oblečení a dívala se před sebe. Skrčila jsem nohy, zacpala si nos a ponořila se pod vodu. Přemýšlela jsem o mě a Matěji. Proč jsem mu vůbec dala druhou šanci. Když jsme se rozešli kvůli tomu, co se teď řeší zase. Dává tomu debilnímu krámu přednost přede mnou. Nechtěla jsem už dál přemýšlet. Užíralo mě to zevnitř. Vynořila jsem se, umyla, oblékla a vydala se zpátky do pokoje. Hodila jsem mobil na nabíječku a šla dál koukat na drunk stream.
