Všechno co znáš,
všechno co si představíš a všechno, co snad máš,
každý sen, co se ti zdá,
není víc, než bývám já.
Zapal si cigaretu a vydechni,
bez výčitek, bez pocitu,
bez všeho, co zdá se povrchní -
pro tebe či pro elitu.
Já budu zbytkem toho kouře,
budu tvým ztraceným svědomím,
budu přicházející bouře a tvoje zbytky vědomí,
budu srdce, které nikdo nezlomí,
cokoliv si budeš přát.
Ale až se jednou nadechneš
a do plic se nedostane vzduch
možná si zděšeně vzpomeneš
jak býval jsem tvůj bůh -
Možná si zděšeně vybavíš,
že každý život co popravíš
se promítne do tvého dechu,
a až si zapálíš cigaretu
Vzpomeneš si na slova svá,
prý "i bez dechu se přežít dá",
jenže má milá,
tvůj vzduch ti tvořím já
a já přestal dýchat,
když jsi přestala být má.
ČTEŠ
Písně nicoty
PoetryVšechna noční metra zpívají o tom, že v tunelech neexistuje čas a neexistuje prostor. V metru jsi jen ty a okolo tebe se rozléhá kvílení nicoty, které nemá svůj začátek a nemá svůj konec. Má jen nekonečné spirály utrpení.
