Písně nicoty

Generace Z

Generace Z se od poloviny 90. let

pomalu dostává na tenhleten svět.

Jste připraveni?

Děti, co sotva minuly studenou válku,

a internetem překonávaj mezilidskou dálku,

se pomalu ale jistě rozletí

být pracovní silou XXI. století.

Děti nové doby, co se narodily jenom do svobody,

se střetávají s krutou realitou,

krizí a policejní brutalitou,

protože 2000 let od Krista život stále není pohádka,

kde na tebe čeká rozkvetlá, všech společná zahrádka,

a všechny ideály, co jako dítě máš

se dostávají do rozporu se světem co znáš -

A prý jsme děti míru,

jednou nohou v minulosti a druhou ve vesmíru,

ale drazí rodiče, my nejsme řešení vší bídy,

my jsme nová generace s nedostatkem víry

V autority, co vy nám předkládáte,

v mír, o kterém stále vykládáte,

v možnosti, co samotní nám dáte,

my jsme děti nového tisíciletí,

ale tohle letadlo nikdy nepoletí,

nejsme všechno, co jste si kdy přáli,

jsme a bojíme se, čeho jste se sami báli

Jsme a stojíme na prahu jaderné války,

potácíme se od čerta k ďáblu, bez naděje, bez morálky,

s vysokou školou a lahví minerálky...

"Počkat, jak souvisí vysoká škola a minerálka?"

"Víš, obojí vypadá, že tě to dokáže nasytit, ale je to jenom krátkodobý blud."

...S ekonomickou krizí v zádech,

a spěchem, co dovolí jen kratší nádech,

Brexit, to se prý stát nemůže,

ale když ano, tak kdo nám pomůže?

Nový začátek prý máme být,

ale my stále neumíme vůbec žít,

v demokracii, v téhle ekonomice,

tak zavřít dveře, okna na petlice

A modlit se, že nová vláda,

pánbůh a všechno štěstí s náma,

nebude dalším olejem do ohně,

co debatuje, s prominutím, o hovně,

na svým pozlaceným balkóně

Protože tady končí veškerá sranda,

když někde nastupuje cenzura a politická propaganda,

nemůžu se ubránit myšlence:

Že jsme generace Z a konec abecedy

znamená to pro nás tedy

Konec všeho?