BTS [Short stories]

Wild night [Taehyung]

Fan fikce na přání.

Skákala jsem do rytmu těch nejlepších tanečních hitů a cítila, jak mi alkohol proudí v krvi. Pořád jsem to sice byla já, ale bylo třeba se trochu uvolnit. Když jsme tady s kamarádkou přišly, zjistily jsme, že jsme jediné bělošky v klubu. Strhly jsme tedy vcelku nechtěnou pozornost, a i když si někdo může myslet, že to lidskému egu může dělat dobře, já nebyla zrovna ten typ. Musela jsem si dát pár panáků, abych si toho přestala všímat a začala si užívat večer.

Dneska je to čtrnáct dní, co jsem přiletěla do Soulu, ale je to zcela poprvé, co jsem zamířila do nějakého klubu. Nejsem příliš párty člověk, ale kamarádka mě přemluvila, a pak jsem si taky řekla... každý občas musí vypustit páru.

No a tak jsem tady. Tancuju a užívám si pozornost většiny kluků v klubu. Po tom všem pití, které jsem si ani nezaplatila, jelikož mě vždy někdo pozval, mi bylo jedno, jak se na mě tisknou. Dokud jejich ruce zůstaly tam, kde měly, bylo to v pohodě.

Pořád se uklidňuji tím, že přece nedělám nic špatného, ne? Jsem mladá, nezadaná a chci se zkrátka vyblbnout.

Cítila jsem kapky potu, které mi stékaly na zádech a tuším, že bych na parketu nechala svou duši, kdyby DJ nezačal hrát pomalejší song. Moje prvotní reakce byla se sebrat a jít si sednout, protože kdykoli jindy, když začali hrát slaďák, tak jsem neměla s kým tančit. Byla jsem proto docela překvapená, když mě někdo jemně zatáhl zpátky a přitiskl k sobě.

Nebylo to nějak vtíravé ani hrubé. Dal mi dost prostoru na to, abych se odtáhla, kdyby se mi to nelíbilo. Jenže potom, co jsem se opřela o jeho tělo a ucítila přitažlivý parfém, jsem to rozhodně v plánu neměla. Och bože, to bylo tak hezké. Normálně bych se asi studem propadla, no teď jsem pouze obmotala své ruce kolem jeho krku a nechala se kolébat.

Na Asijského kluka byl poměrně vysoký, a tak dobře se objímal. Ne moc velký, ale ani malý. Akorát pro mě.

Tuším, že jsem se i uchechtla nad svým nemožným přemýšlením, ale v hlasité hudbě to nešlo ani slyšet. Ty koktejly mi už fakt lezou na mozek, měla bych brzdit.

Jenže, když mě se tak nechce! Je to poprvé, co jsem se za svůj život tak dokázala odvázat. Máma mi pořád klade na srdce, že už mám tolik, kolik mám a kluka jsem ještě neměla... jenže kde se mám krucinál seznámit?!

Ve škole nebo v běžném životě je tak těžké na někoho narazit a jaká je šance, že sedíte v kavárně a nějaký kluk vás osloví? No a pak je tu teda šance jít na párty, která je podobná tohle, jenže pokud já sama nejsem připitá a v náladě, tak se stejně k ničemu neodhodlám. A opilí kluci jsou mi v tu chvíli hrozně protivní.

Takže jak nejlíp získat zkušenosti, než se dostat do nálady taky a jít do toho po hlavě? To, že jsem vlastně tak daleko od domova a nikdo mě tu nezná, je jako bonus.

Pořád jsem ale nebyla dost opilá na to, abych se nechala nějak zneužít. Na to si dávám až moc velký pozor a rozhodně si neberu drinky z jinačích rukou, než jsou ty barmanovy. Chci sice zkušenosti, ale nechci na tuhle noc vzpomínat jako na tu nejhorší v životě. Mám rozum.

Proto se v mé hlavě odehrával velký boj, když mě začal vést někam pryč. Ani nevím, jak jsem se ocitla venku, ale chladný vzduch jsem vůbec necítila. Bylo to proto, že jsem byla v alkoholovém oparu nebo proto, jak mě opřel o stěnu budovy a natiskl se na mě?

Nejsem pitomá, aby mi nedošlo, o co tady jde a měla jsem tendence prostě couvnout. Jenže ne! Chci zkušenosti a ty teď přicházejí.

Najednou se svými rty přitiskl na mé. V první chvíli jsem zpanikařila, ale v té druhé se ve mně konečně probudily veškeré touhy, které jsem si schovávala celou dobu pro sebe. Jen jsem čekala na někoho, kde si je vychutnám. Kde jinde to udělat než s pěkným cizincem v postranní uličce?