Tři muži a malá teoretická astrofyzička

17.Hoši?O co tady jde?

Brzy ráno

První věc, kterou si Sam uvědomila, když se vzbudila, bylo, že je sevřená ve velice malém prostoru a jako by ji někdo po celém těle píchal drobnými jehličkami.
A druhá věc, že ji všechno bolelo a v hlavě jí pulsovalo.

Třetí věc byla ta, že si všimla, že pevně svírá košili svého CO a že leží mezi ním a Danielem.
Když se pohnula, aby se z toho sevření dostala, spadl chudák Daniel na podlahu. A ten dutý zvuk probral Jacka i Teal'ca, stejně jako Daniela který, když viděl, že má Sam zase o 25 let víc než když šla spát, ztratil řeč.
A když si Sam uvědomila, že má na sobě pouze tričko, pevně si k sobě přitiskla přikrývku.
„Hoši? O co tu jde?"

----------------

„Janet, doopravdy se cítím dobře. Raději bych šla domů." Ale její protesty jí nebyly nic platné.
„Kdokoliv, kdo za noc zestárne o víc jak 25 let, musí na ošetřovně zůstat alespoň jeden den nebo dva." Řekla jí Janet rozhodně a měřila jí teplotu.

„Horečku nemáš. Nějaké potíže - a pravdu prosím." Varovala ji.
„Nějaké svalové křeče." Přiznala Sam zdráhavě, věděla, že je to jen zdrženlivé vyjádření.
Bolel jí každý sval v těle.
„Vyrůst za takovou chvilku, to musí určitě hodně bolet." Ozval se zvesela hlas za plentou.
„Carterová, jste oblečená?"
„Ano, pane." Vzbudit se schoulená mezi jejím CO a Danielem, byla pro ni jedna z nejtrapnějších věcí v životě. Ale naštěstí si ji kvůli tomu nikdo nedobíral.

Janet odhrnula závěs a od jedné ze sester si vzala kartu.
„Krevní obraz je v pořádku. Žádná stopa po chemických látkách z té vody." Poznamenala Janet. „Tvoje tělo se jich muselo zbavit včera večer, jak ti bylo špatně."
„Já si pamatuji, že nás někdo obviňoval, že jsme nechali Carterovou sníst moc sladkostí." Upozorňoval Jack dotčeně.
A jediného, čeho se od Janet dočkal, bylo, že se na něho zamračila.

Jack se usmál, zohnul se a vytáhl z tašky vycpaného králíka a podával ho teatrálně Sam.
„Myslel jsem, že byste ho tu ráda měla, když tady budete přes noc." Zlobil ji. „A strejda George byl velmi potěšen, když jste ho po něm pojmenovala."
Když si od něho králíka brala, červenala se a odvrátila oči jinam.

Ačkoliv měla jen na své druhé dětství matné vzpomínky, podle toho, co slyšela, tak to bude na hodně dlouho předmětem řečí tady na základně.
Za nedlouho po Jackovi přišli Teal'c s Danielem, který nesl hromadu fotografií.

Když je Sam viděla, sevřelo se jí srdce. „To jste neudělali..."
„Ale ano." Usmíval se Jack.
„Byla jste velice roztomilé dítě, Sam." Řekl jí Daniel, úplně při tom zářil a podával jí první fotografii, na níž seděla generálu Hammondovi na koleně.
„Kromě okamžiků, kdy jste nás dostala do potíží." Zadíval se na ni vážným pohledem Jack, ale stále se přitom usmíval. „Ačkoliv," řekl zamyšleně. „Vážně uvažuji o tom, dát si do své kanceláře židli, kde byste si vy tři mohli odsedět trestné minuty, když nebudete poslouchat."

„No to je fakt legrace," protočil Daniel panenkami.
„Řekl jsem, že jsem žertoval?"
Janet se za nimi vrátila a nesla obrovskou tašku bonbónů a čokoládových tyčinek.
„To je tvoje." Řekla Sam a položila tašku na skříňku vedle postele. „Myslím, že ti můžu věřit, že to s těmi sladkostmi nepřeženeš."

„Slibuji." A protože jídlo tady na ošetřovně je ještě horší než v kantýně, tak zůstat tady s takovou spoustou čokolády bude pro Sam víc snesitelné.
Janet spokojeně přikývla a vracela se zpět do své pracovny, aby dokončila hlášení o stavu Sam.
„Víte, možná budete muset zase zavolat presidentovi, když už jste teď sama sebou." Řekl Jack a vzal si jednu z čokoládových tyčinek. „Když jste s ním posledně mluvila, trochu jste ho vystrašila."

„Ach bože!" Sam vypadala zděšeně a nevědomky si k sobě přitiskla svého králíka George.

"A taky si musíme promluvit o tom, že hvězdná brána není žádná hračka, mladá dámo." A zase se na ni Jack přísně podíval.
„A proč nikdy, za žádných okolností nezkoušíme zadávat adresu na P6J-614."
Sam jen sykla, když si vzpomněla na jejich zkušenosti na téhle planetě. „Promiňte, pane."
Bylo mu jí líto a tak jen pokrčil rameny. „Nic se nestalo - Danielovi jste udělala něco horšího."

Sam se podívala na Daniela. „Opravdu?"
Ten nešťastně přikývl. „Opravdu."

,,Promiňte." Omlouvala se Sam a odhrnula si teď po ramena dlouhé vlasy, což byla památka na její přeměnu. „Potřebuji se nechat ostříhat."
„Oh, já nevím." Řekl Jack vážně. „Jsem si docela jistý, že by vám Teal'c dál rád zaplétal copánky."
Sam se zamračila. „Ne, díky."

---------------------------------------------

Tak předposlední kapitola za náma.Poslední kapitolu jsem dám asi až o vikendu.
Jinak doufám ve vaše komentáře či hlasování.

Jinak vaše ajanna.