Tři muži a malá teoretická astrofyzička

5.Uh,Sam...zlato..můžeš to položit dolů?

Generál Hammond se musel hodně ovládat, aby se nezačal chechtat, když asi za hodinu vešel do Jackovy kanceláře, aby si Sam vyzvedl.

Ten protiklad byl až komický. Jack se nudil a ni se nesnažil to skrývat, chtěl to už mít co nejdřív z krku. Sam postupovala metodicky a precizně, což by přitom kolik její momentálně let, mělo být spíš znepokojující, pokud by to nebylo tak legrační.

„Plukovníku, víte, že i v SGC je dětem zakázáno pracovat." Plísnil ho, když si ani jeden z nich nevšiml, že sem přišel, přestože už tu stál asi tak dvě minuty.
„Když jsem nedostal tu sekretářku, o kterou jsem žádal, myslel jsem, že bych mohl trochu improvizovat." Odpověděl mu Jack.

„Ahoj, strejdo Georgi." Přivítala ho radostně malá Sam, postavila se na své židli a objala ho a dala mu pusu na tvář.
„Ahoj, zlatíčko. Bavila ses?"
„Hm." Přikývla nadšeně a potom mu naznačila, aby se zohnul dolů, aby mu něco mohla pošeptat do ucha.
„Myslím si, že plukovník O'Neill tohle papírování nemá moc rád."
„To je škoda." Hammond neprokázal neutěšené situaci svého 2IC moc porozumění. Usmál se na malou Sam. „Co kdybys šla se mnou do mé kanceláře na oběd? Můžeme si dát, co budeš chtít, pošlu někoho ven, aby to přinesl - a zmrzlinu nakonec." Dodal lákavě.
„Dobře."

„Jsem taky pozvaný?" Zeptal se Jack, tak napůl žertem. Po tom, co se tady musel probírat všemi těmi papíry, bylo jídlo lákavou nabídkou.
„Máte svou práci hotovou?"
„Ještě ne." Zavrčel Jack. Měli s generálem nepsané pravidlo, že jakmile jednou začne s papírováním, tak pokud nenastane nějaká naléhavá situace, zůstává ve své kanceláři, dokud to nedokončí.
Oba věděli, že by rád při první příležitosti utekl a nechal svou práci nedodělanou, dokud by nebyl donucený ji dokončit.
„Tak potom ne." Řekl mu generál krutě. Sundal Sam ze židle a nabídl jí rámě.

„Prokážete mi tu čest, slečno Carterová?"
„Jistě." Její výraz byl roztomile vážný, když nechala generála, aby ji odvedl z místnosti a nechala tu Jacka jeho osudu.
„Nakonec se ukázalo, že Jack měl pravdu." Oznámil Daniel lidem, kteří se shromáždili v zasedací místnosti a poslal jim složku s fotkami.
„Ano?" zeptal se Jack.
„Ano. Ta nádrž je opravdu fontána mládí. Nápisy na stěnách zmiňují Hebe, řeckou bohyni mládí."
„Je to goa'uld?" Zeptal se Hammond.

„Řekl bych, že je to docela dost jisté." Souhlasil s ním Daniel. „Ta voda je zárukou mládí a božského požehnání - což může být cokoliv; lektvar, goa'uldské zařízení, technologie, která pochází od stavitelů bran, cokoliv - má to trvalý efekt. Je to pravděpodobně skvělý způsob, jak si získat loajalitu a také prodloužit dobu, po kterou jí budou bojovníci sloužit."
„A bez toho požehnání?" Zeptal se klidně generál, ale stálo ho to hodně sil.

„Když ten efekt není zpečetěn , tak po třech dnech a třech nocích odezní."
„Tři dny?" Pookřál Jack. „Myslím, že tohle můžeme přežít."
„Je tady jenom jeden problém..." zaváhal Daniel a potom ukázal na jeden obrázek, kde bylo vidět klečícího muže u té nádrže, který měl na sobě brnění a v ruce držel malý pohár. „Podle mého odhadu, ti, co sloužili Hebe, omládli jen o několik let, když tu vodu vypili. Zřejmě nepředpokládali, že by do té vody někdo spadl. Takže to vypadá, že se Sam předávkovala."

„V té vodě je několik cizích prvků - a taky je má Sam v krvi." Dodala Janet. „A ať už to byl kdokoliv, kdo tohle vytvořil, je před naší vědou o staletí napřed. Může to trvat roky, než zjistíme, kdo to je a taky jak ten efekt zvrátit."
„Takže závěr je, že musíme počkat, až to samo vyprchá," řekl Jack a nebyl tím nijak potěšený.
„Pokud to vyprchá." Řekl Teal'c, který býval vždycky optimistický.