Tři muži a malá teoretická astrofyzička

16.Konec,konců Halloween je jen jednou v roce.

-----

„Je tak roztomilá!" Rozplývala se nadšením Cassie, zohnula se a malou Sam objala.
„Ten kostým jste vybrali dobře." Poznamenala Janet, Sam se na ni andělsky usmála a Jack se trochu zašklebil a uklonil hlavu.
„A co můj kostým, doktorko Fraiserová?" Zeptal se zcela vážně Teal'c.

„Perfektní."
„Je opravdu skvělý Teal'cu." Přidala se ke své matce Cassie. Byla oblečená jako kouzelnice - na jako čarodějnice, dodala - v černé splývavé róbě. A po dlouhém přemlouvání nakonec Janet umluvila, aby jí dovolila pro tento večer si obarvit některé pramínky vlasů na červeno a některé na černo.
„Máte každý tašku na bonbóny?" Zeptal se Jack a stoupnul si před ty tři.

„Počítá se i tohle?" Zvedla Cassie plastový vak ve tvaru tykve.
Jack jen bolestně zakroutil hlavou. „Tihle mladí nemají žádný respekt k tradicím.... a T, tohle je pytel na odpadky."
Teal'c si velký, černý, plastikový pytel přitiskl k sobě. „Tohle je dost efektivní skladovací nádoba, O'Neille. Dostanu hodně bonbónů."

„No dobře." Podíval se na malou Sam, v jejíž tašce už byly nějaké dobroty, které dostala od lidí v SGC. „Možná bych ti tu tašku měl nést, Sam. Když budeš mít štěstí, bude brzy pěkně těžká."
Sam to chvíli zvažovala a potom jeho nabídku přijala. „Děkuji plukovníku."

„Měla bys na něho raději dávat pozor Sam." Upozorňoval ji v dobrém Daniel. „Nebo ti to všechno sní."
„Udělal bych snad něco takového? Carterová ví, že mi může věřit, že ano?"
„Ano."
„Vidíš?" Řekl Jack vítězoslavně, podal Sam ruku a její tašku držel v té druhé. „Tak fajn výletníci, je čas jít."

----------------------------------------------------

O dvě hodina později

„To je kořist!" Řekl Jack s uspokojením, když nesl, teď už opravdu hodně těžkou tašku, chodbami SGC, jak směřovali do jejího pokoje. Tam ji položil na postel.

Ten kostým anděla byla opravdu dobrá volba. Malá Sam okouzlila všechny, kteří jim otevřeli. A skoro všichni jí dali něco navíc.
Na Teal'c se spousta lidí pobaveně dívala, ale když jim Sam vysvětlila proč i on je v kostýmu - naštěstí jim neřekla, že je mimozemšťan - tak dostal taky bonbóny a čokoládové tyčinky.

Jack a Janet nejprve prohlédli to, co Sam dostala, než to bude jíst a když bylo vše v pořádku, dostala hned plnou hrst sladkostí a potom ještě jednu, kterou měla na zpáteční cestu do SGC.

„Bavila ses?" Zeptal se jí Daniel a díval se na ni, jak si olizuje čokoládu z prstů.
Naštěstí už na sobě neměla kostým, ale byla převlečená do pyžama.
Sam nadšeně přikývla a nabídla mu trošku rozpuštěnou tyčinku.

„Chceš?"
„Díky." A vzal si ji od ní. Podíval se na Jacka. „Neměli bychom ty s-l-a-d-k-o-s-t-i do zítřka někam uložit?" A zase se podíval na Sam, která se na něho vyčítavě
dívala.
„Umíš tohle slovo hláskovat, že ano?"
„Ano." Odpověděla mu Sam zklamaně.
„Myslím, že ještě trocha ti ublížit nemůže." Připustil Daniel, tak trochu měl strach, že by mohla Sam plakat.

„Konec konců Halloween je jen jednou v roce." Souhlasil s ním Jack. Podíval se na Teal'ca, který se probíral DVD, která byla hned vedle televize.
„Můžu si od tebe vzít nějaké bonbóny?"
Teal'c si to chvíli rozmýšlel a potom pomalu přikývnul. „Můžeš."
A protože na horory byla Sam opravdu ještě hodně malá, nakonec zvolili speciální Halloweenský díl Simpsonových.
Když byl třetí díl skoro u konce, Sam velice zbledla.
„Plukovníku?" Zatahala ho za rukáv košile.
„Co se děje?" Zeptal se znepokojeně.
„Není mi dobře." Řekla mu Sam se strachem a potom pozvracela pohovku.

„Sakra." Hladil ji Jack po zádech a hledal něco, co by jí podal. „To je dobrý." Řekl jí laskavě. Daniel mu podal papírovou tašku a Jack ji Sam podržel a čekal,. než všechno vyzvrací.. Potom ji zvedl a řekl. „Půjdeme za doktorkou."
Daniel a Teal'c šli za nimi.
Jack se trochu šklebil. Janet tím asi moc nadšená nebude.

------------------------------------------------------

Na ošetřovně

„Už je to dobrý Sam, neboj se." Uklidňovala ji Janet, když Sam zase zvracela. „Nakonec je to lepší, že je to venku než v žaludku."
„Je to hnusné!" Postěžovala si Sam.
„Já vím." Řekla ji Janet a odhrnula ji vlasy z čela. Dala jí do ucha teploměr. „Teplotu nemáš." Poznamenala. „Myslím, že tu způsobilo jen moc sladkostí."
„Ale já jsem jich moc neměla." Namítla Sam.

Janet věděla, že podle dětí 'moc'je zcela něco jiného než podle dospělých.
Pro ty tři nebylo úniku.
„Kolik sladkostí jste jí dali?" Ptala se, jakmile je Sam nemohla slyšet.
Jacka zajímalo, jak se tón doktorčina hlasu může tak rychle změnit z laskavého, když uklidňovala Sam, na rozčílený a zklamaný, když se ptala jich.
„No já si nejsem moc jistý." Řekl Daniel omluvně.

„Na začátku jich měla dost, ale je těžké říct, kolik jich vlastně snědla." Přidal se Jack.
A i když byl mnohem vyšší než Janet a měl i vyšší hodnost, tak ho dokázala vystrašit.
„Chápu." A podívala se na Teal'ca, který moudře stál mimo. „Mohl byste mi přinést její tašku?"
„Samozřejmě doktorko." Teal'c lehce uklonil hlavu a odešel. Za okamžik se vrátil i s taškou.
„Děkuji." A zamkla ji Janet do skříně. „Až se bude Sam cítit lépe, tak z ní může zase něco dostat."
Nikdo se s ní odvážil polemizovat.

Když se Sam žaludek uklidnil, dala jí Janet injekci, aby už nezvracela. A když jí oschly slzy, zavedla ji do koupelny, aby ji umyla a pomohla ji převléknout se z pyžama do černého trička, které pro ni Teal'c přinesl.
„Možná bys měla přes noc zůstat na ošetřovně." Navrhla jí Janet.
„Nechci." Ozvala se Sam okamžitě a našpulila rty.
„Chci jít zpátky do svého pokoje."

„Může tady být dost rušno." Odůvodňoval to Jack. „My ji ohlídáme, že?"
Měl pravdu a Janet věděla, že pokud by Sam zase bylo špatně, není daleko. A tak přikývla na souhlas.
„Tak se o ni postarejte." Upozorňovala je zcela vážně a podávala Danielovi čistý kbelík. „A kdyby se něco dělo, tak mi hned zavolejte, je to jasné?"
Ti tři rychle souhlasili. Jack vzal Sam do náruče a spěchali z ošetřovny pryč, než si Janet rozmyslí, že všichni potřebují nějakou speciální injekci.

Když Jack položil Sam do postele, pevně ho chytila za košili. „Nechoďte."
„Budu tady na pohovce."
„Ne, zůstaňte tady." Trvala na tom Sam a natáhla ruku k Danielovi a Teal'covi, aby i oni přišli.
„Dobře, dobře." Souhlasil Jack, nechtěl ji rozrušit. Sedl si vedle ní na postel a pokynul Danielovi, aby udělal totéž. Teal'c se posadil se zkříženýma nohama na podlahu vedle postele a připravoval se na kel'no'reem.

A když se asi za hodinu na ně přišla Janet podívat, Teal'c meditoval, Sam tvrdě spala a Jack a Daniel taky. Každý z nich ležel z jedné strany vedle Sam.
Janet se usmála, naklonila se přes Daniela a zkontrolovala, jestli nemá Sam teplotu. Byla v pořádku, takže zhasla světla a potichu se vykradla z pokoje.

Tak další kapitola konečně,doufám že se líbila teda těm kteří to čtou.Nebudu to zbytečně rozrbírat pořád psát jestlibto někdo čte nebo se to někomu líbí.
Už se stejmě pomalu blížíme ke konci.

Jinak vaše ajanna.