YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)

Epilog

***
"Aneeet! Nesu ti snídaníí!" zpíval chlapec jménem Vadim. Hned co otevřel dveře a uviděl spící dívku si odfrkl. "Aneeet, vztávej" začal s dívkou třast. "Aneet?" řekl zmateně. Proč se asi dívka neprobouzí?

Podíval se na stolek a uviděl balíček prášků na spaní. Okamžitě krabičku otevřel. Chybělo jich deset.

"Aneeet! Vztávej!" křičel s brekem a třásl s dívkou.

"Vadime, je mi to líto.." přišel do místnosti chlapec jménem David.
"Ona... Ona jen spí"řekl s nadějí v hlase Vadim. "A už se neprobudí" povzdychl si a začal taky brečet.

"Aneet!" zařval přes celý dům chlapec. Miloval ji. Tak moc ji miloval. Na nočním stolku uviděl nějakou knížku, dopis a její telefon. Všechny tři věci vzal a odešel s druhým chlapcem do obýváku. Oba si sedly na gauč a brečeli.

"Co se stalo?" přišla za nimi malá, rostomilá brunetka. "Anet..." šeptl Vadim. Na víc se nezmohl. "Snědla prášky na spaní" dodal druhý chlapec. Dívka ztuhla. Na tváři se jí začal vytvářet vodopád slz a podlomily se jí kolena.

"Je mi to líto"řekl třetí chlapec co právě přišel a všechno slyšel.

"Přečteš nám to?" koukla se slzami v očích dívenka na Vadima. Ten kývl.

Moje milá rodino.
Dobře, možná nejste moje biologická rodina ale nebýt vás tak bych nikoho neměla.

Je mi to hrozně líto.

Je mi hrozně líto že jsem vám lhala o mém stavu.

Je mi líto že se kvůli mě teď trápíte.

Je mi líto že se Sandrou nikdy nezajdu na pláž, nebo ji nenaučím na kytaru jak jsem slíbila.

Je mi líto že s Davidem nepojedu na ten plánovaný výlet do Narnie o kterém jsme se ze srandy bavili.

Je mi líto že se už s Vítkem nepodívám do školy a domů.

Je mi hrožně líto že jsem Vaďovi nikdy neřekla co k němu vlastně cítím. Je mi líto že s ním už nebudu trávit zbytek života jak jsem si tajně přála.

Omlouvam se.
Miluju vás, a teď je mi určitě líp.

-Anet

Tohle právě přečetl s brekem Vadim. Všichni se rozbrečeli ještě víc.

Ve Vadimovy najednou něco trklo. "A co kdybychom ji zavezly do nemocnice? Třeba ji vzbudí!" usmál se na všechny s falešným úsměvem.

"I kdyby to šlo, sám víš že ona by to tak nechtěla" řekl chlapec jménem David. Vadim kývl a znovu se rozbrečel.

***
Chlapec byl ve své kanceláři. Pořád brečel. Vzal si dopis že si ho znovu přečte. Ale.. Chlapec si všimnul že na zadní straně listu další vkaz.

Pro Váďu

Chlapec se usmál a začal číst dál.

Milí Váďo,
Pokud se teď ptáš jestli jsem to, co jsem napsala do hlavního vzkazu myslela vážně, tak ano.

Svým způsobem jsem tě milovala vždycky.

Vždycky jsi tu pro mě byl. Když mi ve škole daly špatnou známku, když mi někdo začal nadávat, když mi umřela máma a další.

Chápu že teď tě to ničí ještě víc ale musíš mě pochopit.

Jako malá jsem si myslela že mě to přejde.