Ikaro...

589 45 0
                                    

***další den po škole***
Dala jsem si sluchátka do uší. Vláďa je šel do města s Pavlem a Peter s Matúšem jsou bůh ví kde. Pustila jsem si : Viktor Sheen - Jenom Jedna.
Začala jsem si potichu prospěvovat.
A teď ticho jen. Nemusíš říkat nic.
Jo, je správný že odcházíš..
I když jsme byly tým...
Teď bouchni dveřma.
Celej život nemůže s*át jenom jedna..

Šla jsem směr zastávka. Zrovna mi to jelo. Jaké štěstí že? Sedla jsem si vedle týpka co měl sluchátka. Hrozně mi někoho připomínal. Ani se na mě neotočil. Kašlala jsem na něj. Stejně za chvilku vystupují. Po 3 minutách jsem vystoupila. Telefon i se sluchátkama jsem hodila do vaku. Otočila jsem se. Na zastávce stal Kiril s... Kočárkem? Šla jsem za ním. "Ahoj Kirile" usmála jsem se na něj. "Je čau Anet" zasmál se. Ohla jsem se ke kočárku. "A ty jsi kdooo?" zeptala jsem se s úsměvem na holčičku která seděla v kočárku. "Noták , představ se" popožduch ji Kiril. "Kaoinka" řekla holčička. "Juuu Kirile, ta je tak rostomiláá" řekla jsem. "Moje sestra a roztomilá? Odkdy? Vždyť je to malej ďábel!" řekl Kiril se smíchem. "Aha" řekla jsem se záchvaty smíchu.  Už jsem viděla jak sem jde Ikaro. A tpč. Měl úplně boží oblečení. Beze srandy. Přišel k nám. "Ahoj" usmál se na nás. "Ahoj" řekli jsme zaráz s Kirilem. "Čaauko" řekl rostomile Vít na Karolínku. (Btw. Od teď je Ikaro Vít) . "Avoj itku" řekla rooostomile Karolinka.  "Kam půjdeme?" zeptal se Vít. "A Kiril jde s námi?" zeptala jsem se s úsměvem. "No... Jako.. Pokud by ti to nevadilo.." řekl Vít ."Vůbec ne! Naopak! Bude větší sranda!" řekla jsem s úsměvem. "Ok" řekl Kíril. "Ok" řekla Karolínka. Hrozně jsem se rozesmála.  Šli jsme do parku...

YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat