YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)

Nechali jste tam Honzu!!!

***pohled Vadima***

'Mám sto chutí jít, a zabít Petera. Proč? Já vlastně ani sám nevím...
Proč mi tohle udělal? Ale.. On mi nic vlastně neudělal. Tak proč se sakra cítím , jako by mi teď Peter vrazil kudlu do zad?' Nad ničím jiným jsem právě nepřemýšlel. Ano stále jsem klečel na zemi venku. Neustále jsem hleděl na místo , kde před chvílí byl Peter s Anet. Dal jsem si hlavu do dlaní. Ale nebrečel jsem. Ale vlastně co si to nalhávám. Sice jsem rusák ale brečel jsem. Z mého brečení mě vytrhl Matúš. Byl úplně na šrot. Asi bych se s ním měl vrátit do chaty. Cestou začalo pršet. Asi za hodinu jsme se vrátili do chaty. Úplně promočení. Matúš hlavně od deště, a já hlavně od slz.
Hned co jsem zabouchl naštveně dveře , Anet přiběhla celá vystrašená. "Kde jste byly?!" skoro na nás křičela.
"No..víš my" ani jsem to nedořekl a ona mi skočila do řeči. "Počkat.." zaseklase. "KDE MÁTE HONZU?!" křikla vyděšeně. "Neboj, je tam určitě s Vláďou" uklidňoval jsem jo. " Hmm.. Kámo , asi ne" řekl Vláďa tím svým šéfiským hlasem když přišel do kuchyně.
"Doprdele" řekl jsem a rychle si začal pobýrat věci. "Počkej jdu s tebou" řekla Anet a vzala si z gauče vak ve kterém asi ještě pořád měla věci.
Vyběhli jsme ven z chaty.
Anet mě chytla za ruku a táhla mě před sebou. A tak to šlo celou cestu. Ten kdo měl víc síly, tak táhl toho kdo ji má málo. Ale jednou Anet blbě našlápla, tak trochu pokulhávala. Ale já blb si toho nevšiml a táhl ji za sebou, ona zakopla a docela drsně si odřela koleno. Chtěla sama běžet ale sotva chodila. Bez nějakýho jejího povolení jsem si ji hodil na záda.
( jako tehdy Peter). Chvíly protestovala ale pak mě obejmula a pošeptala mi do ucha : "děkuju Váďo" skoro jsem to u toho běhu neslyšel :D
Asi po půl hodině jsme doběhli do baru. "Měli bychom se rozdělit" řekla mi Anet a šla hledat Honzu. Já tedy zamířil na úplně druhou stranu.
Ano, přímém štěstí jsem potkal při hledání paní neznámou. Hned mě obejmula. "Váďo?!! Jak jsi mě taky mohl nechat samotnou?!" začala povykovat tím jejím odporným pysklavím hláskem. "Třeba, abych měl od tebe pokoj?" řekl jsem drzé a snažil jsem se odejít. "Ale ty jsi hodnej! Ty jsi si to rozmyslel a vrátil se pro mě!!!" začala tam vesele skákat. Byla horší než dítě. Zase mě obejmula. Byla přeparméfovaná. Odvrátil jsem pohled, abych se tomu parfému vyhnul. Ale viděl jsem Anet. Podpírala Honzu a dívala se na mě stylem,' si děláš prdel Vadime ne?'. Odvrátila zrak a společně s Honzou šla směr východ. Snažil jsem se všelijak tu bestii od sebe odtáhnout.
Asi po 5 min se mi to povedlo.

Takový kradší pro dnešní večer :D
Snad se líbil :3333

•••Ancenie••• :3333