unknown | yoonseok ✔︎

part twenty

Yoongi's pov

,,Neuvěříš co jsem zjistil!" zařval na mě Jimin tu samou otázku co mi včera napsal Hobi, jakmile jsem vlezl do šatny. Při vzpomínce na Hobiho jsem se lehce usmál ale hned zase nahodil svojí neutrální tvář.
,,Copa si zjistil? Zjistil si, že 2. a 3. ročník bude tento tejden spojenej? Jo tak to gratuluju, já taky," ušklíbnul jsem se na něj a začal se převlíkat.
,,Uhm.., Jo to vlastně taky ale taky jsem zjistil, že ve středu jedem na další zápas," ušklíbl se na mě naopak on. Po téhle větě jsem si přestal nandavat tričko a koukl se na něj.
,,Počkej jako tuhle středu? Co to je za blbost vždyť další zápas je až přístí týden ve čtvrtek," nadzvedl jsem obočí jelikož jsem to nechápal.
,,Prej to přehodili na tuten týden. Nic víc nevim, jen to, že tam nejspíš budem muset přespat, jelikož je to trošku dál od Soulu," odpověděl mi s pokrčením ramen a začal si nazouvat boty.
,,To sou kreténi sakra! Nemůžou přehodit zápas o týden dopředu! Kokoti debilní!" Začal jsem se vztekat. Nepřišlo mi moc normální, aby jen tak přehodili zápas o tejden dřív a ještě k tomu někde v prdeli mimo Soul.
,,Nevztekej se a buď rád, že ten zápas nezrušili jak měli v plánu. Já jdu do tělocvičny, až půjdeš tak neber míč, vezmu ho," usmál se na mě a zmizel mi z dohledu.
Jen jsem si povzdechl a konečně si dooblíkl věci a vyrazil do tělocvičny. Ještě stále jsem v mysli nadával organizátorům zápasu, jaký to jsou kreténi a já nevim co všechno, ale jakmile jsem vešel do tělocvičny, vzpomněl jsem si na Hobiho a na jeho zprávu, kterou jsem si jen tak tak stihl přečíst než jsem vyrazil do školy. Ráno jsem totiž zaspal a ani mu nestačil odepsat.
Rozhlídl jsem se po tělocvičně, ale kromě namyšlených holek s výstřihem až ke kolenům jsem si nikoho jiného nevšiml. Buď se schovává nebo nepřišel. Povzdechl jsem si a vydal se za Jiminem, který byl u jednoho z košů a zkoušel si dvojtakty.
,,Děláš je špatně magore. Ty kroky máš udělat dva a ne 4. A ještě k tomu to děláš ze špatný strany," Okamžitě jsem ho musel poučit. Nemyslete si, Jimin jinak hraje fakt dobře, ale dvojtakty jsou pro něj zlo.
Koukl jsem na něj a ukázal ať mi hodí míč, že mu to ukážu. On jen protočil očima ale míč mi hodil.
Tak teď pozor, učitel Min Yoongi jde na věc, koukejte jak správně se dělají dvojtakty.
_
,,Yoongi k tabuli," zavolal na mě učitel matiky abych šel vypočítat příklad. Byla už 3. hodina a zatim to bylo v klidu, třeťáci neprudili ani nic a já byl v klidu. Do teď.
,,Pane učitel nemůžete po mě chtít abych vypočítal takhle dlouhou rovnici," Protestoval jsem hned jakmile jsem uviděl zápis na tabuli, který byl dlouhý jako kráva.
,,Dělej a nemel," řekl učitel a posadil se za katedru. Já se jen s protočením očí zvedl ze židle a dopotácel se k tabuli, popadl křídu a koukal na zadání jak na svatej obrázek.
,,To seš tak blbej nebo unavenej?" konstatoval učitel po tom co jsem nenapsal na tabuli ani čárku.
,,Řekl bych, že obojí," usmál jsem se na něj a položil křídu. Učitel si jen povzdechl.
,,Hoseoku, pojď to vypočítat," zavolal jméno nějakéjo kluka, zřejmě třeťáka. Viděl jsem jak se z prostřední řady zvedl kluk, poměrně vysoký s blond hlavou. Už od pohledu se mi nelíbil, vypadal namyšleně, a tyhle osoby já nemám rád, i když sám jsem trošku namyšlenej, co si budem povídat. Ale prostě, tenhle kluk se mi vůbec nelíbil.
,,Ty si běž sednout a koukej se jak se to počítá, abys příští test napsal aspoň za 3," Koukl se na mě učitel, ale hned zase vrátil pohled na toho kluka u tabule, Hoseun se jmenoval? Nevim, nezajímalo mě to.
Líně jsem se posadil zpět do lavice a čekal až tohle utrpení skončí. Klidně bych napsal Hobimu, ale já debil si v tom spěchu zapomněl mobil doma. No co, už jen 3 hodiny a jdu domů. To zvládnu. Snad.

－・－

ʆ𝖺𝗋𝗂𝗌𝖺