„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl mlčivě na lavičce.
„Proč mi neodpovídáš, vždyť já ti nic neudělám," řekla jsem mu a snažila se o úsměv.
„Já ti nevěřím," a pomalounku se otočil zády ke mně.
Nechápala jsem proč se tak ke mně chová, byl strašně smutný, tajemný, nikomu nechtěl věřit.
„Prosím, vždyť se nemohlo stát nic tak hrozného, aby jsi se mnou nemohl mluvit," potichu jsem mu naznačila ať si ke mně sedne do trávy, ale stále tiše seděl a nejspíš neposlouchal moje slova.
„Nerozumíš tomu, tak se do toho nepleť!" zakřičel na mně a já se strašně lekla.
„Promiň, nechtěl jsem," zdál se mi tak zranitelný, měl budoucnost o které jsem nic nevěděla. Jenom on, který mi to nechtěl říct.
Tak vítejte u mé short story o Shawnovi. Inspirovala mě k ní
Lonny_Mendes98 a také jí tuhle kapitolu věnuji.
Jinak tahle fanfikce bude dost smutná, takže pro slabší povahy to nedoporučuji. Sice vím, že mi bude líto Shawna, ale...😢😐
Jinak tady tuhle knížku budu vydávat častěji, protože to jsou dost krátké kapitoly.
ČTEŠ
Wrong memories (S.M) |Short story|✔
Fanfiction„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl na dřevěné lavičce a mlčivě seděl. „Proč mi neodpovídáš já ti nic neudělám," snažila jsem, aby řekl aspoň jedno slovo. „Já ti nevěřím," odpověděl a pomalounku se otočil ke mně zády.
