Stále jsem u něj seděla a jen jsem se usmívala od ucha k uchu, bylo hezké ho tak šťastného vidět po dlouhé době.
Pořád jsem se mu musela dívat do jeho oříškově hnědých očí a myslet na to co budeme dělat až bude z nemocnice pryč, lepší pocit jsem snad nikdy v životě neměla.
„Ellie, jsem rád, že jsem tě poznal. Jsi ta nejhodnější holka, kterou jsem kdy poznal," usmíval se, byla na něm vidět ta radost, kterou jsem na něm potřebovala vidět.
Když byl smutný on, byla jsem i já. Když byl šťastný on, byla jsem i já.
ČTEŠ
Wrong memories (S.M) |Short story|✔
Fanfiction„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl na dřevěné lavičce a mlčivě seděl. „Proč mi neodpovídáš já ti nic neudělám," snažila jsem, aby řekl aspoň jedno slovo. „Já ti nevěřím," odpověděl a pomalounku se otočil ke mně zády.
