Nechtěla jsem ho takhle vidět, byl smutný, ale byli i chvíle kdy se dokázal zasmát, rozveselit člověka, ale těch chvílí už nebylo tolik jak předtím, to mi scházelo.
Mrzelo mě, že to postihlo člověka, který si to vlastně vůbec nezaslouží.
Vždy když jsem ho objala, cítila jsem, že je vevnitř trošku šťastnější, měla jsem ty chvíle radši než ty, které probrečel.
Dneska kratší. Ale byla spíš taková, kde jste se dozvěděly jak se cítí Ellie.
ČTEŠ
Wrong memories (S.M) |Short story|✔
Fanfiction„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl na dřevěné lavičce a mlčivě seděl. „Proč mi neodpovídáš já ti nic neudělám," snažila jsem, aby řekl aspoň jedno slovo. „Já ti nevěřím," odpověděl a pomalounku se otočil ke mně zády.
