„Je mi tě hrozně líto," řekla jsem mu a ukápla mi jedna malá slzička.
„Nemusíš se o mně starat. Navíc většina lidí mě nechápe, takže...," řekl a celou dobu se na mi díval do očí.
„Já nejsem většina lidí. Chápu tě, měl jsi to v životě těžké," odpověděla jsem a zadívala se do jeho oříškových očí.
„Možná jsi jediná, která mě chápe," byl takový skleslý, nebyl takový jako ostatní kluci. Měl rád společnost, ale nevěřil každému člověku, kterého potkal.
„Víš, jsi jinačí než ostatní. Potkávala jsem kluky, kteří byli opilý nebo kouřili, mysleli jen na holky se kterými se vyspí, kluků jako jseš ty je málo," řekla jsem a široce se usmála.
„Možná je to i mou minulostí. Když už ti trochu věřím, tak bych se tě chtěl zeptat jak se jmenuješ, teda jestli to není tajné," začal se smát, konečně bylo vidět, že jeho dokáže rozveselit i maličkost.
„Ne, není to tajné. Jmenuju se Ellie," řekla jsem už více nadšeněji.
„Hezké jméno, já jsem Shawn, mladá dámo," zahihňal se.
Tak další kapitolka. Dokonce i trochu veselá😊😂😄
Snad vás to potěšilo, ale bohužel to bude čím dál tím víc horší😢😐
ČTEŠ
Wrong memories (S.M) |Short story|✔
Fanfiction„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl na dřevěné lavičce a mlčivě seděl. „Proč mi neodpovídáš já ti nic neudělám," snažila jsem, aby řekl aspoň jedno slovo. „Já ti nevěřím," odpověděl a pomalounku se otočil ke mně zády.