„Shawne, co se s tebou děje?" zeptala jsem se a on jen mlčel.
„Proč mlčíš! Snažím se ti pomoct a ty nic. Prosím," byla jsem úplně na dně, protože Shawn mi nehodlal říct co se s ním děje.
„Já jdu na vzduch," odvětil a pomalým krokem se blížil ke dveřím. Přišel ven a najednou začal sebou strašně cukat, nevěděla jsem co dělat.
„Pomocte někdo! Pomóc!" pořád jsem volala, ale všichni jen procházeli kolem nás jakoby se nic nestalo.
„To jste všichni tak sobečtí! Co kdyby se stalo něco vašemu nejbližšímu!" křičela jsem histericky, neměla jsem sílu.
Udělalo se mi špatně, sedla jsem si na lavičku a pak...
To se dozvíte příště. U této kapitoly se mi chtělo a chce strašně brečet😭😭😭
ČTEŠ
Wrong memories (S.M) |Short story|✔
Fanfiction„Ahoj," řekla jsem klukovi, který seděl na dřevěné lavičce a mlčivě seděl. „Proč mi neodpovídáš já ti nic neudělám," snažila jsem, aby řekl aspoň jedno slovo. „Já ti nevěřím," odpověděl a pomalounku se otočil ke mně zády.
